8.10. - Jurong Bird Park a Night Safari

Tohle byl vůbec vypečený den. Můj původní plán zahrnoval návštěvu všech 3 parků v jednom dni. Tzn., že jsem chtěla jít do pračí parku, pak do Zoo a večer na noční safari. Zabalila sem si brotsáček, koukla se z okna, kde pálilo slunko jak sviňa, přibalila jednu flašku s vodou navíc, sedla na SMRTku a vydala se směr ptačí park. Cesta metrem trvala asi půl hodiny a pak jsem ještě měla přesedat na autobus. Sedím si v klídku, čtu si, kouknu na hodinky - zhruba za 10 minut musím vystoupit. Kouknu z okna a tam černá zlověstná mračna. Snažila jsem se sama sebe uklidnit, že to zase přejde. Přeci jenom tu jsou typické především tropické lijáky trvající nekolik minut a pak je zas krásná obloha a vedro. Jenže ouha... Začalo lít jak z konve a nepřestávalo. Deštník jsem samozřejmě nechala v hotelu. Vystoupila jsem z metra, a chvíli čekala, jestli to přejde. Furt chca*** a chc***. Se omlouvám, ale tak to vopravdu bylo! Hned vedle stanice bylo obří nákupní centrum. Hledala jsem nějaké otevřené obchody, ale v nich deštníky neprodávali. Vyšla jsem ven. Stav počasí zůstal nezměněn. Jelikož park není zastřešený, musela jsem se vrátit do hotelu pro deštník. Ztratila jsem tak víc jak hodinu a půl... Bylo mi jasný, že tři parky v jednom dni nezvládám... Pochopit princip autobusového nádraží mi trvalo asi 5 minut. Je možné, že chod mých mozkových buněk zpomaloval pronikavý smrad durianu, který prodávali snad v každém stánku. Je zajímavé, že ačkoliv jsme se nacházeli na čerstvém vzduchu (a ne v hale) byla jeho "vůně" všudy přítomná a evidentně nevětratelná!!! Autobus mě dopravil kam měl, liják se zatím změnil v jemné pršení. Vedro ale neustávalo...

Juron Bird Park je největší ptačí park na světě, co do počtu exemplářů, žije v něm přes 8000 ptáků z 600 různých druhů z nichž 29 jich je kriticky ohrožených. Je druhým největším ,co do rozlohy. Rozlouhou největší park se nachází v Německu.

Mapa parku. Sice to vypadá, že park je malinký, ale než projdete všemi voliérami, trvá to pár hodin. Ti co jsou ve spěchu se mohou svést vláčkem. Chtějí za něj další peníze a jelikož pouze kopíruje běžnou trasu, rozhodla jsem se ho vynechat. Dobře jsem udělala.

 

Hned za vchodem je pavilon tučňáků. Špatně se tam fotí! Tohle je tučňák císařský.

 

Kdo chtěl, mohl se nechat vyfotit s papoušky (další továrna na prachy).

 

Plameňáci.

Čápi měli speciální výběh sami pro sebe. Nikde žádné mříže ani sítě. Nic.

 

 

  Ošklivoučký čáp marabu.

 

K vodnímu ptactvu jste se dostali po těchto chodníčcích.

 

Pelikán. Ti si tam vůbec poletovali bez ladu a skladu. Asi zůstávají kvůli pravidelnému přísunu potravy.

 

Tákhle blízko byli!

 

Imitace africké vesnice před Africkou voliérou.

 

 

Tahle voliéra byla uzavřená. Uvnitř jsou normálně vzrostlé stromy a vše je zakryto sítí. Práci si tu mohou poletovat jak chtějí, ale ven se nedostanou.

 

Je dost těžký udělat kompozičně vyváženou fotku ptáka. Rozhodně nejsou ochočení a jen co je dostanete tam, kam jste chtěli, ulítnou!

 

 

Abyste si je mohli pěkně prohlídnout, jsou krmítka umístěná ve výšce očí hned u cestiček.

 

Vešel se jim se i umělý vodopád. Má 30metrů.

 

Tohle už je jiná exibice. Práci vám tu hopkají přes cestu, lítají kolem hlavy. Tím, že to je menší prostor, je přítomnost opeřenců víc patrná.

 

 

Někteří si jen tak v klidu posedávají u cesty. To, že kolem nich chodí lidi, je nijak nevzrušuje.

 

Blátotlačky.

 

Malinký pipinky.

 

 

To jsou barvičky, co??? Tihle papoušci byli ve velké voliéře. Většinou posedávali nebo spíš viseli na drátěné konstrukci a přišla jsem na to, že je hrozně bavilo dělat na lidi nálety. Fotila jsem si takhle nějakého malého ptáčka u krmítka a ty potvory s řevem letěly přímo na mě. No kdybych se neschejbla, tak by to mě snad našily! Ale byla to sranda. Koukala jsem, že to samé udělali několika lidem za mnou.

 

 

 

 

Kačky měly svůj vlastní potůček...

 

Velká atrakce: Lory loft. Ráj papoušků! Celá voliéra je zasíťovaná a vysoká asi jako 9-ti patrová budova. Návštěvníci se nepohybují po zemi, ale po vysutých chodnících ve výšce korun stromů. Můžete si tu koupit květinový nektar a papoušci pak sednou na vaši ruku a budou ho přímo hltat. Moc se mi tu líbilo a tak jsem tu strávila víc jak půl hodiny. Člověka to nějak neomrzí koukat se na papoušky skotačící v korunách stromů. někteří vás dokonce pronásledují při vaší cestě po vysutých můstcích... (omlouvám se, ale opravdu nevím, jaké i/y je ve slově v?sutý...)

 

 

 

Já nektar nepotřebovala. Tomuhle se líbila moje mapa.

 

 

 

To jsou ti naši... australští :-)

 

 

 

Tohle byla voliéra s rajskými ptáky. Patří mezi velmi ohrožené druhy. Mohli jsme je pozorovat jen skrz plot jejich velké voliéry a v hustém porostu, který tam měli, jsem spatřila jen jednoho...

 

 

...ostatní mám jen na obrázcích.

 

 

 

Jednou z dalších expozic byl World of Darkness (svět temnoty), kde byli různé druhy sov.

Měli tu i ptačí show. Orli a jim podobní létali nad hlavami diváků. papoušci soupeřili v košíkové nebo prolétával obručemi, prostě paráda. Hrozně mi to připomínalo dovolenou na Mallorce, kde jsem byla, když mi bylo devět. Tenkrát jsem to hrozně žrala a po pravdě řečeno, přitupělý dětský úsměv jsem měla na tváři i tentokrát :-)

Tato část měla myslím připomínat africké mokřiny.

 

 

On byl chudáček takovej odstrčenej a ošklivoučkej, až byl hezkej...

 

Jsem opravdu ráda, že mi foťák nespadl z toho sloupku u zábradlí do vody!

 

Po prohlídce jsem se vrátila znova do hotelu, zašli jsme s Danem na večeři a pak upalovali na SMRTku, abysme stihli noční dafari. V metru měl Singapurský Symfonický Orchestr pozvánku na Josefa Dvořáka (má tam háčky i čárky!). Píšou, že miloval přírodu a že jeden z jeho celoživotních koníčků byl chov holubů.

 

Jinak SMRTka nemá jednotlivé vagóny. Celý vlak je jeden dlouhatáááánskýýý tunel.

 

Na noční safari jsme se moc těšili. Všichni naši kamarádi nám říkali, že tam prostě MUSÍME jít! Byla zrovna noc před zahájením halloweenového safari. Už měli všechno nazdobené pro následující večer.

 

Jinak noční safari je pod širým nebem. je možné ho zdolat po svých nebo vláčkem. Nutno dodat, že pěšky se nedostanete všude a tak zakoupení lístku na vláček vřele doporučuji! V safari lze vidět víc jak 1000 zvířat ze 120 druhů.Červenou barvou je znázorněna trasa vláčku. Po ní se pěšky nesmí. Ostatní cestičky jsou přístupné pouze pro pěší.

 

I tady byla show se zvířaty. Nesměly se používat blesky a nic zas tak přebornýho to nebylo. Ale jak se říká, lepší než drátem do voka!

 

 

Vláček... Má po cestě několik stanic, na kterých můžete vystoupit a zase nastoupit. Nemůžete z něj totiž vidět všechna zvířata. K některým výběhům se musí pěšky.

 

Já jsem žádné fotky nedělala, páč by to nemělo smysl, ale na internetu jsem jich pár našla.

Takhle blízko tapírům jsme byli i my.

Vysmátá fotka na konec.