29.10. - první výlet do centra

Přiletěla jsem už v pondělí 28.10. ve 21:45 asi půl hodinu po Danovi. Na letišti jsem si vzala nějaké mapky a prospekty, abych si mohla naplánovat, co vidět a co ne. Všichni říkají, že největší šok je vylézt z krásně klimatizované haly a je to pravda. Dostanete pořádnou vlhkou a horkou facku. Je to jak v sauně... ani k prádelně se to nedá přirovnat. Rozhodně né té naší v Litoměřicích... Z letiště jsem si vzala taxíka a řidiči dala adresu. Co jsem ošem nečekala, že i můj taxikář bude řádně zmaten z omezení, která vyplývala z uzavírky silnic po nedělním nočním závodu Formule1. Věděl, jak do hotelu za normálních okolností, ale proplétat se sítí podzemních parkovišť bylo i na něj trošku moc. Naštěstí jakmile zjistil, kudy se do podzemí dostat, oriantace vněm byla velmi jednoduchá. Na každém roku totiž seděli zřízenci a dirigovali auta podle toho, kam měly namířeno. Jenže proplejtačka v podzemí mě stála o 10SGD víc a to mě už tak moc netěšilo. Od Dana jsem dostala direkce, kam mám jet a že si mě vyzvedne v Lobby baru. Díky mému abnormálnímu (na holku) orientačnímu smyslu jsem ho našla a šli se ubytovat. Pokoj byl krásný, s obrovsokou telkou a já našla v telefonním seznamu další místa doporučenák náštěvě během pobytu v Singapuru.

V úterý ráno jsem si pěkně pospala, ráno se koukla na Cartoon Network na kreslené seriály a pak vyrazila na obhlídku centra. Tohle je z parku kousek od hotelu.

Neměla jsem žádný cíl, tak jsem se jen tak flákala po ulicích. Bylo neskutečné vedro, lilo ze mě jak  z konve a flašku vody z hotelu jsem měla hned vypitou...

Tohle je budova parlamentu.

 

Singapurské muzeum umění. Jelikož na umění moc nejsem, ani jsem se tam nebyla podívat. Ale po celém Singapuru lze najít různé sochy, tak jsem přece jen nějakou tu kulturu měla.

 

Singapurská univerzita Managementu měla před budouvou krásné bazény a fontány.

 

Dál v centru jsem našla dva chrámy... K oboum chodli místní lidé, zapalovali vonné tyčinky, chodili dovnitř a ven, nosili obětní košíčky s krásně nazdobeným ovocem a rýží...

 

Buddhistický Kwan Im Thong Hood Cho Temple

A hinduistický Sri Krishnan Temple. Bohužel měli přímo před průčelím postavenou stanovou konstrukci, tak jsem ho mohla vyfotit jen z boku.

Zašla jsem i do místní tržnice, poprvé ucítila neuvěřitelně smradlavý durian, ze kterého se vám v tom vedru dělá na zvracení, navštívila nákupní centra, abych zmapovala cenové rozpětí, koupila si další vodu a jídlo ve food courtu, kterých je mnoho a můžete si v nich koupit především malajskou, thajskou, japonskou a indickou krmi za pár kaček! A taky zašla do jednoho z parků s dalšími fontánami a bazény...

Co mě opravdu štvalo bylo počasí. Ne snad, že bych neměla ráda teplo, ale v Singapuru je vetšinu dne nebe zakryté hustým bílým oparem, což je naprosté neštěstí pro dělání fotek. Tohle světlo je fakt za trest. Zkuste si třeba představit tady na té fotce modré nebe... Barvy by byly sitější a vůbec by to celé prokouklo...