6.10. - Indická čtvrť

A zase tu máme slavobránu. Tentokráte nám přejí šťasný Deepavali (jako v Singapuru).

Indická tržnice. Zastřešená, neklimatizovaná, za 2 minuty z vás leje jak z konve. Spousta barev, stánků, prodavačů, lidí...

 

Nejsou to jen lákadla pro turisty. Spoustu věcí si kupují sami indové.

 

Až z toho oči přecházejí...

 

Tahle čtvrť nebyla rozhodně tak bohatá na objevování jako ta arabská nebo čínská. Veškerý ruch se soutředil do 2 tržnic a 1 nákupní centra (do toho jsem nešla). Okolní uličky byly víceméně prázdné. Jen na části 2 uliček kolem jedné z tržnic a hlavní třídě bylo pár obchůdků, jinak nic.

 

 

Připadlo mi, že indové se zabývají především ochodem s velkým množstvím zboží. Všude byly velkoobchody.

 Jinak kolonistická architektura, jako v ostatních "historických" částech.

 

 

Hinduistický chrám mezi paneláky.

 

Tak tohle je přátelé pražírna kari koření. Spousta vůní, různé mixovací stroje, pytle plné polotovarů i hotových směsí kari koření. Mimochodem, věděli jste, že jednotlivé směsi kari koření se skládají až ze 40 různých druhů koření??? A to, že u nás dostanete jen jedno - žluté kari, neznamená, že to se rovná kari. Nikoliv!!! Kari koření je naprosto úžasné, různé, ostré i jemné, plné chutí a vůní, o kterých se vám ani nezdálo. Pokud si někdy budete chtít dopřát skutečný chuťový zážitek, zkuste najít v Praze nějakou Indickou restauraci (s pokudmožno indickými zaměstnanci) a nechte se unášet na vlně kari...

 

Druhá třžnice. Tady se prodávalo především tradiční indické oblečení. pro ženy i muže. Řekla bych že tady nemá Paříž nebo Milán na módní střihy či barvy sezóny žádný vliv.

Tohle je naše večeře. Říkáte si k rybě špagety??? Věřte mi, naprostá mňamka!!!

 

Danovo oblíbené jídlo. Prý si ho tu dává vždycky. Další návštěvu si objednal to moje :-)

 

Po večeře byla na programu kultura a sice koncert nejlepšího žijícího jazzového zpěváka na světě - Al Jarreau. Vyhrál 5 cen Grammy ( na 11 jich byl nominován) v kategoriích jazz, pop a R&B v letech 1978,1979,1981,1982,1993 a 2007. Vystupuje od svých 4 let (zpíval v kostele) a letos mu bude 70.

Lístky jsme měli nahoru na balkón.

 

Koncert byl naprosto úchvatný, jen Dan si stěžoval, že některé své klasiky až příliš umělecky vylepšoval a původní náboj písní se tak prý vytrácel. No nevim, předtím jsem o něm nikdy neslyšela, tak jsem neměla s čím srovnávat. Já byla každopádně nadšená. Až na to, že ani po ovacích ve stoje se nepřišel s diváky rozloučit... To víte, kvězdy :-)

Budova divadla zevnitř...

 

... a zvenčí.