Noc ve třech v autě nebyla zas až tak hrozná. Aspoň jsme byli v suchu. Čendovi bohužel zas trochu nateklo do stanu, tak si znovu musel sušit spacák. Jak můžete vidět, naše stanvé místo krapet postrádalo trávu, ale jinak to byl moc pěkný kemp. Kolem něj byly všude vysokánské hotely a vlastně byl blíž k moři a pláži než leckteré z nich.
Vítejte v Surfers Paradise.
Promenáda. V levo Čenda, Terka a Tom.
Tohle moc komentář nepotřebuje.
I tady jsme se setkali s tím, jak je Austrálie malá. Terka tu na pláži potkala svoje spolužačky z jazykovky :-)
Hotely, hotely, hotely.
Ačkoliv sluníčko sem tam svítilo, hnaly se na Surfers Paradise a celé Gold Coast husté černé mraky. Přišlo nám k ničemu čekat na další déšť, tak jsme se mu pokusili odjet.
Dramatický pohled na Surfers Paradise z konce Gold Coast.
Ten samý obrázek, ale s Kačenkou...
... a Čenda s Terkou.
Slunná přestávka na oběd na jednom z odpočívadel.
Nicméně dešti se nám nakonec ujet nepodařilo. Vytrvale nás sledoval. Naše další cesta vedla do vnitrozemí do městečka Nimbin, které je mezi batůžkáři známe jako hippie duhové město s poněkud uvolněnými mravy a kvetoucím obchodem s marihuanou.
Cesta do vnitrozemí a místních kopečků byla nesmírně krásná. Trochu jsme se obávali, abysme nezabloudili, páč měřítko naší mapy nebylo zrovna ideální. Po cestě jsme potkali kravičky.
Kopečky.
Nimbin jsme nakonec našli. Lilo jak z konve a my se vydali na obhlídku centra. No centra. Tak třicet obchodů podél hlavní silnice a několik hotelů. Návěstí domů byla krásně pomalovaná...
A co se týká obchodu s marihuanou... Kluci čekali otevřený obchod, ovšem v jednotlivých obchůdcích naleznete maximálně produkty vyrobené z marihuany jako kosmetiku, oblečení nebo třeba tašky a klobouky. Furt jsme si říkali, kde že se to teda s tím kuřivem obchoduje... Až pak k nám přistoupil týpek, kluky poslal ke slečně v červeném, která byla spojkou a ta je zavedla do zadní uličky, kde se obchodovalo ve velkém. Pytle plné kontrabandu... ke kouření i k jídlu v podobě sušenek. My s Terkou čekali na ulici a už jsme se trochu začli obávat... nakonec vše dobře dopadlo a kluci se nám vrátili.
Obchůdky...
Opustili jsme Nimbin a vyrazili do Byron Bay. Dalšího známého surfařského střediska. Doprava se však po opuštění hlavní komunikace začala značně zhušťovat. Nakonec jsme zjistili, že v Byron Bay je tento víkend výroční Jazzový festival. To značně komplikovalo naše šance na nalezení ubytování. Backpackery (turistické ubytovny) byly předražené, kempy v okruhu minimálně třiceti kilometrů plné. Po návštěvě asi šesti kempů a soumraku jsme se nakonec rozhodli pro přenocování na jednom z lookoutů (místo s výhledem). Měla jsem trochu strach, aby na nás nepřišli policajti a nedali nám pokutu, ale v průběhu noci se parkoviště lookoutu zaplnilo dalšími auty a caravany, takže ze mě strach z pokuty trochu opadl. Já s Terkou jsme spali v autě, kluci spali venku. Naštěstí nepršelo, ale nad ránem padla pěkná rosa.
VYDRŽ PRŤKA, VYDRŽ!!!
.
COMPLETION IN PROGRESS.
Please be patient. Ta
Ráda bych všechny čtenáře upozornila, že se již od počátku května 2011 v Austrálii nenacházím. V tuto chvíli se snažím doplnit své zážitky a dostane se i na praktické rady :-)
Ať už patříte k mé rodině, kamarádům, přátelům, známým či neznámým...
(-: ...VÍTEJTE... :-)
Cesty života jsou nepředvídatelné a nevyzpytatelné. Mé kroky teď míří do míst, kde se žije "hlavou dolů", a tak zakládám tento blog, abych mohla informovat ty, které tu opustím, jak se mi v Klokanově daří, nedaří, co mě trápí a co mě dělá potěšení.
Prosím všechny návštěvníky o shovívavost... Snad se mi podaří vést blog racionálně s určitou posloupností a nádechem jakéhosi řádu (či neřádu) :-)
Pokud by někdo i přes to pociťoval potřebu mě kontaktovat osobně, nechť tak učiní na adrese: catchi@centrum.cz
...
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat