Slunce ještě nevyšlo...
Kačenka...
Byl zase trošku opar, tak jsme se obávali že ani z východutoho mít moc nebudeme...
Čekáme...
... a čekáme...
...ostatní taky čekají...
Nevýhodou bylo, že východ se sleduje z vetší blízkosti a tak není zrovna jednoduché nacpat do hledáčku fotoaparátu celou skalní masu.
Už to pomalu začíná...
To je barvička, co?
S Danem... Zírat do slunce a foťáku bylo doslova oslepující.
Kačenka sama. Byla jsem v zakázaném území... tak mě kolem projíždějící hlídka vykázala zpět za provaz... no nemusim vám říkat, že jen co zmizeli, seděla jsem tam znova a fotila Terku :-)
Naše trojka...
Pak jsme se přemístili několik set kiláků k další aboriginské pamětihodnosti kata Tjuta (nazývané též olgas). Byli jsme tam celkem brzo, takže ještě nabylo takové vedro.
Terka s Danem na pochodu...
Panoramatická fotka...
Jedna z mnoha zastávek, kde nám Jason povídal aboriginské pověsti o tomto místě...
Kata Tjuta z blízka...
Šplháme do sedla...
Kdo chtěl, mohl se vrátit, ostatní šli dolů... Jason se vrátil sám k mikrobusu, všichni ostatní chtěli vědět, co uvidí za rohem :-)
Sestupujeme...
Co jsme viděli za rohem...
Terka s Danem...
Panoramatické fotky...
Tenhle pohled najdete na většině pohledů. Fotka je pořízená na jednom z parkovišť.
Pohled ze vzdáleného parkoviště...
Pohled na Uluru...
Chystáme se ke spánku...
Jinak spaní v kempech a pouze ve swagu jsem se původně strašně bála. Představovala jsem si, co všechno za havěť mi může vlézt do spacáku. No samozřejmě že nic takového se nudálo. Naopak to byl jeden z dalších úžasných zážitků. Tolik hvězd jste v životě neviděli. Přece jen všechna města Evropy vydávají takového světla, že hvězdy pořádně vidět nemůžete. Naprostá bomba. A ráno, když jsme balili swagy, byli ze spoda hodně teplý. Zato nám se spinkalo úžasně, jak nás swag izoloval od toho tepla...
Žádné komentáře:
Okomentovat