VYDRŽ PRŤKA, VYDRŽ!!!
.

COMPLETION IN PROGRESS.

Please be patient. Ta
Ráda bych všechny čtenáře upozornila, že se již od počátku května 2011 v Austrálii nenacházím. V tuto chvíli se snažím doplnit své zážitky a dostane se i na praktické rady :-)
Ať už patříte k mé rodině, kamarádům, přátelům, známým či neznámým...


(-: ...VÍTEJTE... :-)

Cesty života jsou nepředvídatelné a nevyzpytatelné. Mé kroky teď míří do míst, kde se žije "hlavou dolů", a tak zakládám tento blog, abych mohla informovat ty, které tu opustím, jak se mi v Klokanově daří, nedaří, co mě trápí a co mě dělá potěšení.

Prosím všechny návštěvníky o shovívavost... Snad se mi podaří vést blog racionálně s určitou posloupností a nádechem jakéhosi řádu (či neřádu) :-)

Pokud by někdo i přes to pociťoval potřebu mě kontaktovat osobně, nechť tak učiní na adrese: catchi@centrum.cz

...

středa 17. září 2008

Ubytování

…to je kapitola sama pro sebe. Jak jsem se zmiňovala v prvním příspěvku odsud, nemáme internet. S Davidem jsme se odteď nedohodli a nemyslím si, že by se s ním vůbec někdo o internetu mohl dohodnout. On sám má soukromý přístup a osud/zájem nás ostatních ho nijak netankuje.

Ale k mému nynějšímu ubytování… Bydlíme v pěkném domě v severním Sydney. Je to starý dům, který prošel základní rekonstrukcí. Uvnitř je opravdu pěkný. Takový trochu viktoriánský styl…jako třeba sloupy v chodbě, krb v každém pokoji, celkem vysoké stropy s ozdobnými kryty větrání… jen takové maličkosti… Jinak tam je dohromady 8 místností, z nichž 6 můžu považovat za ložnice. Zbylé dvě místnosti jsou průchozí. Pak máme jednu kuchyň a dvě koupelny. Jedna ve stejném patře jako pokoje a do druhé se musí po schodech dolů, je tam taky místnost na praní, další na uskladnění věcí a pak je tam vchod na zahradu. Zahradu máme takovou menší, ale párty pro 25-30 lidí by se tam udělat dala.

Největší chybou celého domu je to, že v něm není žádný nábytek. Teda je, ale jen v pokoji u Davida, který tam má skříně, police, gauč a stolek. V mém pokoji je jen postel a křeslo, chudák Filip spí na nafukovací matraci na zemi. Včera nám tam přibyla komoda se šuplíky, ze kterých se David ani neobtěžoval vyklidit bordel, jako plechovky od barev, ředidla nebo rozbité vitráže. V pokoji holek je jen rozkládací gauč, druhé křeslo a nafukovací matrace. Petr má v ložnici normální postel a v sobotu si koupil i skříň. V dalším pokoji je na zemi normální matrace. A to je z nábytku v tomto domě vše. Když chceme jíst, musíme jíst ve stoje nebo na posteli. Nemáme totiž ani jídelní stůl s židlemi… Koupelny udržujeme v čistotě. Do té spodní se chodím sprchovat jenom já ostatní používají tu horní.

Kdyby tomu věnoval David trochu času, určitě by to tam bylo hezký. A samozřejmě by tam musel zařídit připojení na internet!!! Jenže dům patří jeho šéfovi a on se jen stará, aby tam někdo bydlel a šéf z toho měl nějaký prachy. Bůh ví, jestli nás všechny přiznal, nebo si nechal nějaké peníze pro sebe… nevím… jsou to čisté spekulace…

Jinak abyste to pochopili… Byla jsem původně v celém pokoji sama. Minulý čtvrtek přijel Filip (je z Prahy +-21let) a bydlí se mnou v pokoji. Naštěstí je stejná nátura jako já, tak spolu skvěle vycházíme :-) Taky chce odtamtud zdrhnout co nejrychleji… stejně jako holky-Martina a Petra… Ty přijely minulou středu a v sobotu se stěhují do města. Jsou to obě inženýrky chemičky a je s nima sranda :-)

Žádné komentáře:

Okomentovat

Google Website Translator Gadget