VYDRŽ PRŤKA, VYDRŽ!!!
.

COMPLETION IN PROGRESS.

Please be patient. Ta
Ráda bych všechny čtenáře upozornila, že se již od počátku května 2011 v Austrálii nenacházím. V tuto chvíli se snažím doplnit své zážitky a dostane se i na praktické rady :-)
Ať už patříte k mé rodině, kamarádům, přátelům, známým či neznámým...


(-: ...VÍTEJTE... :-)

Cesty života jsou nepředvídatelné a nevyzpytatelné. Mé kroky teď míří do míst, kde se žije "hlavou dolů", a tak zakládám tento blog, abych mohla informovat ty, které tu opustím, jak se mi v Klokanově daří, nedaří, co mě trápí a co mě dělá potěšení.

Prosím všechny návštěvníky o shovívavost... Snad se mi podaří vést blog racionálně s určitou posloupností a nádechem jakéhosi řádu (či neřádu) :-)

Pokud by někdo i přes to pociťoval potřebu mě kontaktovat osobně, nechť tak učiní na adrese: catchi@centrum.cz

...

neděle 21. září 2008

Druhý školní den

...9.9.2008. Ráno jsme zjistili, do jakých tříd nás dali. Můj údiv, nebyl nijak hraný... Zařadili mě totiž do skupiny ADVANCED, říkala jsem si, že někde udělali chybu, ale byla jsem ujištěna, že je to v pořádku. Našla jsem si třídu, vlezla do ní, usadila se a čekala na učitele. Ten náš (na pondělí a úterý) se jmenuje Simon. Nechal nás se všechny představit a chtěl po nás, abysme si zapamatovali jména všech spolužáků. Do konce první hodiny jsem uměla úplně všechny. Tááákže: Guillermo (Španělsko), Elisa (Itálie), Carlijn a Nancy (Holandsko), Nikolaj (Bulharsko), Sara a Romy (Německo), Simone (Švýcarsko), Benny a Jonathan (Holandsko), Michael (Německo), Aleš (ČR), Kristýna (Slovensko), Daniel (Holandsko), Carolin (Lichtenštejnsko), Diogo (Brazílie). Celkem 17 lidí.

no a dál...

...dál začal normální školní den... Prostě jsme se začali učit. Tématem prvního týdne byl Úspěch...

Po škole jsem vysedávala na internetu, hledala bydlení a večer chodila na prohlídky... Každý den jsem přišla domů až po osmé hodině...

Jinak cesta do školy trvala zhruba 30-50 minut. Nejdřív jsem jela busem, pak jedním vlakem (metrem) a druhým vlakem. Musela jsem dvakrát přestupovat. Jinak to něšlo. No a v závislosti na pravidelnosti autobusové dopravy, která je tu spíš nepravidelná než pravidelná, jsem pak chytla další spoje. Někdy nejel autobus třeba víc jak 10 minut, ačkoliv za ten časový úsek tam měly přistát minimáně dva... Ale na to si člověk časem zvykne...

Žádné komentáře:

Okomentovat

Google Website Translator Gadget