VYDRŽ PRŤKA, VYDRŽ!!!
.

COMPLETION IN PROGRESS.

Please be patient. Ta
Ráda bych všechny čtenáře upozornila, že se již od počátku května 2011 v Austrálii nenacházím. V tuto chvíli se snažím doplnit své zážitky a dostane se i na praktické rady :-)
Ať už patříte k mé rodině, kamarádům, přátelům, známým či neznámým...


(-: ...VÍTEJTE... :-)

Cesty života jsou nepředvídatelné a nevyzpytatelné. Mé kroky teď míří do míst, kde se žije "hlavou dolů", a tak zakládám tento blog, abych mohla informovat ty, které tu opustím, jak se mi v Klokanově daří, nedaří, co mě trápí a co mě dělá potěšení.

Prosím všechny návštěvníky o shovívavost... Snad se mi podaří vést blog racionálně s určitou posloupností a nádechem jakéhosi řádu (či neřádu) :-)

Pokud by někdo i přes to pociťoval potřebu mě kontaktovat osobně, nechť tak učiní na adrese: catchi@centrum.cz

...

úterý 30. září 2008

Neděle 22.9. - maraton a stěhování

Michal vstával hodně brzo, protože musel být už v 6:15 na registraci či co... My jsme s Filipem vstali kolem sedmé, dobalili jsme zbytky věcí, nasnídali se a čekali až přijede Miro. Ráda bych podotkla, že naprosto netuším, jak jsem to všechno balila doma, ale teď jsem to nějak nemohla naspat do kufru a báglů. Ale předpokládám, že to bylo jen zdání, protože jsem měla navíc peřiny a jídlo... a ty vyfukovací vaky jsem nemohla pořádně vyfouknout, protože hadice luxu, který jsme měli k dispozici měla menší průměr a vak nevyfoukla do "tvrda", jako se mi to povedlo ještě v Čechách.

Začali jsme nosit věci před barák a zrovna přijel Miro. Jen na vysvětlenou. Miro je Slovák, který mi pronajal bydlení. Sám bydlí v Mosmanu (na severu Sydney) a je tu už 6 let. Tak jsme naházeli naše věci do auta a vyrazili směr nové bydlení... nové moje a nové Filipovo. Jenže kvůli Michalovému maratonu byla zavřená půlka centra... A tak jsme si, hledajíc cestu k novému ubytování, udělali okružní jízdu po Sydney. Nakonec, po 1 hodině a 15 minutách, jsme dorazili k mému novému domovu...tady bych ráda podotkla, že za normálních podmínek by nám to trvalo tak 15-20minut... Kluci mi pomohli natahat kufry do bytu a Miro ještě zavezl Filipa do jeho nového domova, kousek ode mě do města. Byli tam za chvilku.

... teď to bude trošku komplikovanější...

V bytě mám dva spolubydlící...Maxe a Moniku(Slováci)...S Mončou sdílím pokoj a Max má pokoj vlastní... Ale Monika byla v tu dobu( když jsem přijela) doma na Slovensku a místo ní tu bydlela její kamarádka Martina, která pak ve čtvrtek odjela na měsíční dovolenou po Asii...

Tak jsem se ubytovala, zavolala Filipovi, kdy se sejdeme, vyzvedla ho ve městě a šli jsme se podívat na Michala, který měl někdy tou dobou dobíhat maraton. Během cesty městem jsme potkávali doběhnuvší závodníky. Někteří byli stále oděni do triček se startovním číslem, jiný se převlékli do památečních triček. Ale všichni měli v ruce igelitky se svými osobními věcmi a spokojený úsměv na tváři.

Na Circular Quay běželi závodníci koridorem. Můžu vám říct, že všichni toho měli plný brejle. Někteří praktikovali indiálnský běh = 100m jdu a 100m běžim. Dobíhali to ale všichni... mladí, staří... a někteří z těch, co už měli odběhnuto, stáli kolem trati a tleskali těm, co dobíhali...

zde pár obrázků neznámých běžců...


ještě jeden...


Záběr na cíl... Moderátor hlásil jméno každého doběhnuvšího závodníka...což bylo moc pěkné!


A tady jsme našli Michala...spokojeného se svým výkonem...zlepšil se o 25 minut a možná by to prý bylo víc, kdyby ho nechytali křeče a nemusel trávit dohromady asi půl hodinu protahováním o všemožné sloupy :-) Jeho čas byl něco kolem 3,5 hodiny, jestli si to dobře pamatuju... a jestli ne, tak on mi to sem do komentáře určitě napíše :-))


Míšo jsi fakt dobrej!!! Já bych to nikdy neběhla...

Pak přišel Marek - je tu už pár měsíců a taky studoval v Liberci TUL :-) Pak jsme se všichni čtyři sebrali a šli na pivko do hospody v čínské čtvrti. Filip nás po tom prvním opustil, my si dali ještě 1-2 piva a taky jsme si řekli ahoj. Michal si pak šel ke mě vyzvednout věci a ještě jsme spolu zaběhli na Paddy´s market nakoupit si zel-ovoc. Míša pak šel na autobus a já domů.

A málem bych zapoměla... Michal byl v Australském rádiu :-) Jeden týpek, co běžel měl s sebou jako doprovod redaktorku australského - českého rádia a ta s ním udělala rozhovor, tak je teď slavnej!!! Naštěstí nezpychnul a dál se s náma baví :-)

Žádné komentáře:

Okomentovat

Google Website Translator Gadget