Na další den jsme měli v plánu hlavně sedět v autobuse a přesouvat se přes půl ostrova. Vzdálenost byla sice poměrně krátká, ale kvalita silnic nám nedovolila jet takovou rychlostí, jaká by byla zapotřebí. Ráno jsem ještě běhala po resortu a lovila fotky dokud nepršelo. Tohle je jídelna s bazénem.
A tohle je naše noclehárna. Byla to jedna obrovská místnost s asi 14 palandami a několika dalšími rozkládacími postelemi. V přístavku byly sprchy a záchody. Jen ty komáři!
Na programu cesta přes hlavní město Suva, návštěva školy a vesnice. Jak vidíte na Fiji slunce nesvítí pořád!
V Suvě jsme se zastavili jen krátce v jednom obchodu se suvenýry (to jsme vehementně vydyndali na našem průvodci a řidiči; běžně se totiž v Suvě nestaví), z autobusu si prohlédli parlament, sídlo premiéra, ambasády, sídlo prezidenta, univerzitu a pak se rozjeli směr škola. Tudy jsme museli projet. Silnice je výstavbě. Joe (náš průvodce) nám vyprávěl, jak se tu před tádnem zasekli. Cesta byla příliš bahnitá a autobus to nezvládl až na horizont. Museli pak 2 hodiny čekat na vyproštění, protože dělníci ze stavby měli zrovna pauzu na oběd a tak se nikdo k jejich záchraně zrovna nehrnul. Po obědě se teprve začali domlouvat jakým traktorem nebo autem je vytáhnou nahoru... Nám se nic takového naštěstí nestalo!
Děti nás ve škole uvítali zpěvem.
Pak každý z nás dostal průvodce, který nám ukázal školu. Dětem jsme dovezli sešity, pastelky, tužky, učebnice atd. Mám takový dojem, že je víc zajímali dárky než my... Každý pátek tam jezdí autobus s batůžkářema, tak už si zvykli.
Tohle je třída pro nejmenší. Byli fakt roztomilí!
Pak jsme se přesunuli do místní vesnice, kde nás náčelník uvítal kava ceremonií...
... a pak nás naučili plést náramky z trávy.
Jsou neuvěřitelně jednoduché a vypadají opravdu hezky. Jen ta životnost asi nebude nic moc :-(
Nakonec jsme strouhali kokos na čas.
Velmi jednoduché, ale efektivní nástroje. Mimochodem moje družstvo vyhrálo :-D
Co jsme si nastrouhali jsme si i snědli. Ještě nikdy jsem neměla čerstvý kokos a je to fakt mňamka!
Po návštěvě vesnice jsme měli jít na "tubing" = plavení se na straktorových duších po místním vodním toku. Bohužel hodně pršelo a voda byla příliš rychlá, tak jsme museli tuhle aktivitu vynechat :-(.
Jeden z místních mostů. Člověk si na ně po dvou, třech zvykne a moc se nevzrušuje...
Výhled do kraje.
Odpoledne jsme dorazili do dalšího ubytování ve Volivoli Beach Resort. Podle údajů z a referencí z cestovky mělo být tohle nejlepší ubytko. No kde to vzali, nevím?! Ne že by to tak špatné, ale pokoj nám poměrně dost smrděl a nedali nám ani prostěradla na přikrytí. Bazén a společné prostory jsou úžasné, jen celý komplex je na koci polní cesty. Není mi jasné, jak se sem dostanou normální lidé a jestli je tam vůbec nějaká možnost jít někam na výlet. Asi je to pro lidi, kterým nevadí být zavření na jednom místě po celou dobu, bez jakékoliv zábavy kolem. Ale takových resortů jsme po cestě viděli mnoho. Do něčeho obdobného bych nikdy na delší dobu pobytu nešla...
Večer jsme měli nádherný západ slunce.
Jojo, to jsem já, na obou...
Po začátku odlivu se opět objevil cípek písečného výběžku do moře.
Byla to naše poslední společná noc a tak jsme tančili...
A taky soutěžili. Chlapů nedostatek, tak jsme tančili se Zuzkou spolu.
A protančili jsme se až k vítězství.
A užili jsme si naší odměnu :-)
Pak se udělal na pláži oheň a začlo se hodně pít. A když říkám hodně, myslím hodně!
Padlo nekolik flašek vodky smíchaných různým poměrem s Colou nebo
Spritem. Po prvním loku jsem si radši dala pohov. Ostatní se zřídili
jak žolici. Taky jim bylo na další den pořádně blbě!
Žádné komentáře:
Okomentovat