Uskutečnění tohoto výletu bylo velmi impulzivní a rychlé. Na začátku března jsme si o tom s Danem povídali a za 2 týdny jsme odletěli... Původně nás mělo jet víc, nakonec jsem to byla jen já a Dan.
Snad jste i vy v Evropě zaznamenali zprávu, že Austrálii postihly nejhorší požáry a záplavy za posledních 100 let. Jih Austrálie se zmítal v plamenech a sever byl pod vodou. Mnoho lidí zemřelo, mnoho usedlostí, městeček a vesnic lehlo popelem, jiné byly zaplaveny. V televizi a v tisku jsme viděli hořící lesy, domy, koaly sedící v mísách s vodou, které našly u lidských příbytků, snažíc se trochu schladit.
Bylo to opravdu smutné a ještě teď vycházejí najevo různá pochybení, která byla zaplacena lidskými životy. Největší telefonní společnost Telstra (něco jako náš Telecom) nebyla schopna spojit lidi volající o pomoc s linkou pomoci (v Austrálii je to 000, která je společná pro policii, hasiče a doktory). Je to však gigant zaměstnávající tisíce lidí a tak jim bude těchto "pár omylů" asi prominuto... (Nejen u nás doma je bordel - prachy zkrátka vládnou všude - smutné, že?!)
Zpátky k výletu...
Odlétali jsme 13.3. v pátek v šest hodin ráno do Melbourne. Zpáteční let se konal v úterý 17.3. kolem čtvrté odpoledne. V plánu bylo prohlédnout si Melbourne, udolat světoznámou Great Ocean Road a prohlédnout si pohoří Grampians. Původně jsme chtěli skončit v Adelaide, ale museli bysme zaplatit $200 navíc za vrácení auta na jiném místě, což jsme považovali za holý nesmysl, a tak jsme tuto myšlenku opustili.
A teď k jednotlivým dnům... :-)
Těšíte se????
Já taky.... :-)))
Mám hromadu fotek!!!! Takže bych další články měla spíš nazvat Fotoblogy.
VYDRŽ PRŤKA, VYDRŽ!!!
.
COMPLETION IN PROGRESS.
Please be patient. Ta
Ráda bych všechny čtenáře upozornila, že se již od počátku května 2011 v Austrálii nenacházím. V tuto chvíli se snažím doplnit své zážitky a dostane se i na praktické rady :-)
Ať už patříte k mé rodině, kamarádům, přátelům, známým či neznámým...
(-: ...VÍTEJTE... :-)
Cesty života jsou nepředvídatelné a nevyzpytatelné. Mé kroky teď míří do míst, kde se žije "hlavou dolů", a tak zakládám tento blog, abych mohla informovat ty, které tu opustím, jak se mi v Klokanově daří, nedaří, co mě trápí a co mě dělá potěšení.
Prosím všechny návštěvníky o shovívavost... Snad se mi podaří vést blog racionálně s určitou posloupností a nádechem jakéhosi řádu (či neřádu) :-)
Pokud by někdo i přes to pociťoval potřebu mě kontaktovat osobně, nechť tak učiní na adrese: catchi@centrum.cz
...
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat