VYDRŽ PRŤKA, VYDRŽ!!!
.

COMPLETION IN PROGRESS.

Please be patient. Ta
Ráda bych všechny čtenáře upozornila, že se již od počátku května 2011 v Austrálii nenacházím. V tuto chvíli se snažím doplnit své zážitky a dostane se i na praktické rady :-)
Ať už patříte k mé rodině, kamarádům, přátelům, známým či neznámým...


(-: ...VÍTEJTE... :-)

Cesty života jsou nepředvídatelné a nevyzpytatelné. Mé kroky teď míří do míst, kde se žije "hlavou dolů", a tak zakládám tento blog, abych mohla informovat ty, které tu opustím, jak se mi v Klokanově daří, nedaří, co mě trápí a co mě dělá potěšení.

Prosím všechny návštěvníky o shovívavost... Snad se mi podaří vést blog racionálně s určitou posloupností a nádechem jakéhosi řádu (či neřádu) :-)

Pokud by někdo i přes to pociťoval potřebu mě kontaktovat osobně, nechť tak učiní na adrese: catchi@centrum.cz

...

neděle 22. března 2009

15.3. Hlavní atrakce Great Ocean Road

Motel v Apollo Bay.


Pohled od motelu...


Měli jsme k dispozici krb, kuchyň, telku a za těmi dveřmi byla výřivka o které jsem se již zmiňovala.


Deset minut po tom co jsme vyjeli, jsem se zeptala, jestli si taky můžu zkusit řídit. Dan hned zastavil a já nevěděla co se děje... Rovnou mě k tomu pustil... Bylo to celkem lehké, teda až na to, že místo blikání spouštíte stěrače a opačně a furt jsem hledala řadící páku u dveří, ačkoliv to byl automat a přeřazování vůbec nebylo potřeba.

Rozhodli jsme trošku sjet z cesty a podívat se na maják. A jak jsme tak jeli, vzpoměla jsem si, že v každém prospektu bylo napsáno, že během cesty lze vidět koaly. Jen jsem se zeptala, kdy že budou ty koaly, za další zatáčkou stálo na kraji jedno auto a čtyřčlenná rodinka mířila foťákama do buše. Hned jsem stavěla a tahala můj foťák. No a tady je máte...

Medvídky KOALA








A celá epizoda se ještě jednou opakovala o pár kilometrů dál. Tam se mi dokonce podařilo natočit lezoucí koalu. Jen když jsem vypnula foťák, tak zrovna skočila z větve na větev. A nebyl to skok malý. Taky se jí trošku nevyved a tak visela jen za přední pracky za větev... ale to bohužel neuvidíte. Až vyzkoumam, jak vám zprostředkovat videa, budete si všechno moct prohlídnout.

No a tady Kačenka za volantem.


Maják ke kterému jsme chtěli jít. Nakonec jsme to vypustili, páč vstup $15 byl naprosto nesmyslný. Tak jsme se šli projít a vyfotili si ho aspoň z dálky.


Cesta k autu...


Great Ocean Road vede i vnitrozemím... Asi to není pořádně vidět, ale ty černé a bílé tečky jsou krávy a ovééééčky.



Zpátky na pobřeží.





A teď ty atrakce ...

THE 12 APOSTELS "12 apoštolů"

Dvanáct samostatně stojících osamocených skal v oceánu o výšce 75-45m. Teď už jich vlastně není 12, ale myslím jen 9. Ostatní zerodovaly na tolik, že oceán, který je kdysi vytvořil, si je vzal zpět.


Sešli jsme na jednu z pláží. Neuvěřitelně fučelo... Oceán bouřil, nebe bylo plné tmavých a bílých mraků, mezi kterými prosvítalo slunce. Scenérie lepší, než za modré oblohy...


Kačenka s apoštolem...


Tuhle fotku mám moc ráda...


Síla přírody.


Na další vyhlídce můžete vidět zbylé apoštoly.


Foukalo tak mocně, že bylo velmi těžké udržet foťák ve vodorovné pozici. Skoro jste se mohli o ten vítr opřít.


Na ten koneček jsme se taky byli podívat.


Z jiného úhlu.


Společná s Danem.


Tyhle jsem fotila z té pláže co je nahoře...


Je těžké vybrat jen pár fotek... Obzvlášť když hra světla a stínu je tak úžasná...



Loch ard... tady ztroskotala loď stejného jména na konci 19.století...


Cestou k další zastávce...


... Bohužel si nepamatuju, jak se tohle jmenuje a nenašla jsem to ani na internetu... Ale bylo to moc pěkné!


Zato tohle je určitě London Bridge. Byl spojen s pevninou, ale 15.ledna 1990 se most zřítil do moře a uvěznil na nově vzniklém ostrově dva turisty. Ti byli samozřejmě zachráněni helikoptérou.


Takhle vypadal předtím.


Bay of Martyrs (="zátoka mučedníků)... Též to nazývají Bay of Islands (="zátoka ostrovů"). Ten první se mi líbí víc.


Západ slunce...




Nocovat jsme se nakonec rozhodli v Port Fairy. Ovšem najít ubytování za rozumnou cenu... Rozhodli jsme se dát za pokoj maximálně $100. Šli jsme do několika motelů... nic... moc drahé nebo opravdu ošklivé... No a jak jsme hledali ubytko, projížděli jsme městečkem a já fotila...






Nakonec jsme se byli zeptat už za tmy v jednom útulně vypadajícím Bed&Breakfast... Pokoj byl sice za $130, ale těch minimálně $30 bysme stejně dali ráno za snídani... Pokojík byl boží... s roztomilou koupelničkou... a vyhřívanou matrací... Kterou jsem opravdu potřebovala, páč jsem se necítila zrovna nejlíp...


Našli jsme poslední otevřenou hospodu a zašli na véču. Začalo mi být opravdu na nic a tak jsem byla moc ráda, že jsem si s sebou vzala pár tablet paralenu. Večer jsem je do sebe nacpala a zapla si postelové vyhřívání ... :-)

14.3. St. Kilda a začátek Great Ocean Road

Ráno jsme si o pár ulic dál od hotelu vyzvedli auto a vydali se na cestu. Počasí bylo odporné...Lilo jak z konve a byla kosa. První zastávka? No přeci naplnit bříška :-) Čili snídaně v Sant Kilda. Je to část Melbourne přímo u oceánu s úzkou pláží, a hlavní ulicí s množstvím kavárniček a restaurací.


Pořád pršelo... :-( Ale snídaně byla dobroučká...


To sem musela vyfotit. Cake Shop.


A dortíčky pěkně z blízka...


Sbíhají se vám sliny??? :-)


Pak jsme vyrazili směr Geelong, po cestě jsme na chvilku sjeli z dálnice, aby jsme mohli pozorovat akrobatická letedla... Vyfotit se to nedalo, páč to bylo moc daleko.

Tohle je velmi populární surfařská pláž Bells Beach. Je domovem surfařských značek jako Rip Curl, Quicksilver, Roxy, Billabong. Všechny mají v malinkém městečku Bells Beach svůj velký obchod, kde můžete koupit všechno přes surfy, snowboardy, oblečení a neoprénu až po batohy, kufry a tašky.

Nicméně tohle je ona Bells beach. Vlnám to zrovna moc nepřálo, ale počasí se aspoň na chvilku umoudřilo.


Čekání na vlnu... Ty tečky v oceánu jsou surfaři... čekají na vlnu i 15 minut...Prostě tam v tý vodě jen tak sedí a klábosí.


Pak se ale za odměnu svezou- teda ti, co jsou v pravý okamžik na pravém místě a tu vlnu chytí.


Sešli jsme dolů na pláž... No nejšou klášný??? Bééééé...:-)


Společná s Danem.


Umělecká. Titul: Člověk a jeho nejlepší přítel.


Promiň Dičku, byla jsem ti nevěrná... Když von byl takovej hezky heboučkej a ještě neuměl pořádne vrtět vocáskem...


Tohle je taková lokální zajímavost z cesty. Ano, jistě, klokani nejsou lokální zajímavostí, ale klokani na golfovém hřišti? Jo... Golfisti je tam musí trpět i s jejich bobkama... Nesmí je vyhnat... Tak tam spolu koexistují... Bohužel se mi nepodařilo vyfotit golfistu u jamky s klokanem na okraji greenu, páč silně pršelo. Ale byl to fantastický pohled...stačí zapojit fantazii a uvidíte je taky :-)


Great Ocean Road je velmi vyhledávaná turisty, proto každých několik kilometrů narazíte na důležité informační tabule... jako třeba, že máte jet v levo!!!


Vítejte na Great Ocean Road. Jedné z nejkrásnějších pobřežních panoramatických cest na světě. Ve většině turistických denících byste našli rozesmáté obličeje u této brány... Já byla ráda že se mi jí podařilo vyfotit a neulítnul mi deštník (ale apoň se mi obrátil vnitřkem ven...).


Fotky po cestě...




Náš dopravní prostředek: Toyota Camry.




Kačenka se svatozáří... Neumíte si představit, jaká byla kosa... teda na australské poměry velká. Šla mi pára od pusy. To víte, člověk si tu na teplo rychle zvykne...



Duha...


Spinkali jsme v Apollo Bay. Našli jsme motel s krbem a výřivou vanou. Okupovala jsem jí celou hodinu. Na véču jsme si koupili 2 pizzy a láhev Muscata. Ňamy ňam...

13.3.2009 Melbourne

Do Melbourne jsme letěli v pátek v šest hodin ráno! Já pracovala ve čtvrtek do půlnoci v restauraci, pak mi trvalo další hodinu se dostat domů a ještě jsem se musela zabalit - to máme dvě hodiny ráno. Na letišti musíte být tak 45 minut před odletem, tekže jsme vstávali ve čtyři.

Odbavení proběhlo bez problému, Dan obstaral online check-in a sedadla u okýnka :-) Výhled byl velmi dobrý... Viděli jsme hodně spálených lesů, domů, ale i linie, kde se požár zastavil... Rozdíl mezi černou a zrzavou barvou spálené země a zelenou té, co byla na živu, byl markantní...

Z letiště jsme jeli taxíkem do hotelu v centru města. Náš pokoj byl naštěstí připraven, tak jsme si dali power nap (česky - "převalili jsme voko"-prostě jsme si schrupli) na hodinku a půl a pak se vydali do prozkoumat město. Dan jezdí občas pracovně do Melbourne, tak mi dělal průvodce. Počasí bylo nádherné, stačilo mi tričko a mikinu jsem hodila přes kabelku.

Ulice si už nepamatuju přesně, ale tohle by mohla být Bourke street.


Pohled na druhou stranu...


Jedna z obchodních pasáží...


Další ulička...


A tohle je na Melbourne nejkouzelnější... Různé malé uličky -"lanes" které jsou a nejsou zastřešené, nacházejí se v nich různé kavárničky, bistra, restaurace a obchůdky se vším možným...


...další obchodní pasáž...


Dan chtěl vědět, proč si nedám kafe... Tak jsem mu řekla, že když si to tolik přeje, tak si ho dám, ale že to bude naposledy, co mě o to bude žádat... nerozuměl... Jakmile jsem však z držáku na cukříky vytáhla pět cukrů, porozuměl :-)

No co... dva cukříky rozpráším po pěně café latté a zbývající tři jdou potom přímo do kávy... Hodně se křenil, když tu mojí mňamku ochutnával :-)


Důkaz! ... nebo že bych jich spotřebovala šest???... Kdo ví?


Další "lane"...


Jedna trochu širší se stolky uprostřed...


Život ulice...


Šli jsme kolem knihovny - byl čas oběda a byla odtamtud slyšet krásá hudba, tak jsme zavítali dovnitř a zjistili, že tam každý pátek v březnu po obědě hrají živě umělci. Už si nepamatuju její jsméno, ale seděli jsme tam skoro hodinu a poslouchali krásné písničky...


V Sydney máme operu, tady mají Flinders Station - nádraží...


"Staré nádraží a stará tramvaj".


Tohle je první katedrála, kterou jse tu navštívila- St. Pauls Cathedral (je přímo naproti přes křižovatku od Flinders Station).



Varhany.


Oltář.


Naše rodinná tradice... Zapálit a zavzpomínat v chrámu Páně...


Zvenčí. Kvalita nic moc, bylo to proti slunci.


Jdeme se kouknout na South Bank(=jižní břeh) a Yarra River.


Yarra River.


South bank- nová část města s mrakodrapy... Ta vysoká budova je vlastně nejvyší v celém Melbourne a na její vrchol chodí lidi pozorovat západ slunce. Vlezné: $25 a stejně se pak zatáhlo a nebylo by nic vidět...


"Stará" část města...


Promenádovali jsme se po promenádě kolem Yarra River, dali si báječnou zmrzku - já si dala malinovou a mangovou - boží!!! Baštili jsme jí na břehu a sledovali lodičky s turisty...


Pak jsme zašli do největšího Casina na Jižní polokouli. Bylo obrovské. Všude blikaly automaty, točily se rulety, šustily karty, cinkaly žetony... A protože Dan měl zrovna ten den narozeniny, dali jsme si šampáňo a koukali na velkoplošnou televizi, kde dávali přehled evropského poháru ve fotbalu. Snažila jsem se rozšířit Danovy obzory o hráče jako je Čech, Nedvěd, Rosický a spol. Byl upřímě ohromen mou znalostí tématu... To víte, oni toho ti švýcaři moc vrcholově nenahrajou.....

Večer jsme zašli do jedné z uliček na večeři do thajské restaurace a pak padli únavou...

13.-17.3.2009 Výlet do státu Victoria

Uskutečnění tohoto výletu bylo velmi impulzivní a rychlé. Na začátku března jsme si o tom s Danem povídali a za 2 týdny jsme odletěli... Původně nás mělo jet víc, nakonec jsem to byla jen já a Dan.

Snad jste i vy v Evropě zaznamenali zprávu, že Austrálii postihly nejhorší požáry a záplavy za posledních 100 let. Jih Austrálie se zmítal v plamenech a sever byl pod vodou. Mnoho lidí zemřelo, mnoho usedlostí, městeček a vesnic lehlo popelem, jiné byly zaplaveny. V televizi a v tisku jsme viděli hořící lesy, domy, koaly sedící v mísách s vodou, které našly u lidských příbytků, snažíc se trochu schladit.

Bylo to opravdu smutné a ještě teď vycházejí najevo různá pochybení, která byla zaplacena lidskými životy. Největší telefonní společnost Telstra (něco jako náš Telecom) nebyla schopna spojit lidi volající o pomoc s linkou pomoci (v Austrálii je to 000, která je společná pro policii, hasiče a doktory). Je to však gigant zaměstnávající tisíce lidí a tak jim bude těchto "pár omylů" asi prominuto... (Nejen u nás doma je bordel - prachy zkrátka vládnou všude - smutné, že?!)

Zpátky k výletu...

Odlétali jsme 13.3. v pátek v šest hodin ráno do Melbourne. Zpáteční let se konal v úterý 17.3. kolem čtvrté odpoledne. V plánu bylo prohlédnout si Melbourne, udolat světoznámou Great Ocean Road a prohlédnout si pohoří Grampians. Původně jsme chtěli skončit v Adelaide, ale museli bysme zaplatit $200 navíc za vrácení auta na jiném místě, což jsme považovali za holý nesmysl, a tak jsme tuto myšlenku opustili.

A teď k jednotlivým dnům... :-)

Těšíte se????

Já taky.... :-)))

Mám hromadu fotek!!!! Takže bych další články měla spíš nazvat Fotoblogy.

Google Website Translator Gadget