Hned další den začínal další ročník závodu City 2 Surf, kterého jsme se s Kašou loni zúčastnily. Letos nám to bohužel nevyšlo, což bylo škoda, protože loňskou rekordní účast 75.000 běžců letos překonal počet 100.000 lidí.
Pláž a Campbell Parade byly opět už od rána zavřené a až do večera se tam promenádovaly tisíce lidí.
O víza jsme s Jirkou žádali až na konci srpna, tedy asi 3 týdny po mém příletu, abysme si zbytečně nekomplikovali jednání s imigrákem. Jenže v dnešní době "člověk jen z peněz může být v Sydney živ", takže všude platí staré dobré rčení, že bez práce nejsou koláče. Ačkoliv jsem neměla povolení, musela jsem začít pracovat a tak jsem si našla práci "cash in hand" v jedné restauraci na Pitt street. S majitelem jsem se domluvila, že si navzájem vyjdeme vstříc a že nikomu z kolektivu o téhle naší dohodě neřekneme. Nebyl to žádný zázrak, ale rent a ostatní náklady to zaplatilo a i na uspoření pár doláčků došlo.
22.8. v neděli jsme si s Danem udělali procházku po Dover Heights kolem útesů. Byl nádherný den, slunce svítilo a výhled byl úžasný.
Nevadilo by mi mít takový krásný výhled, ale kdo má pořád umývat ty okna od soli??? My to sice máme k moři asi 350m, ale jakmile umyju okna, hned další den, abych to dělala znova... Nicméně předpokládám, že ti co si mohou dovolit žít v takovéhle lokalitě si někoho na umývání oken najmou a nijak je to bolet ani finančně omezovat nebude!
V tomto případě si člověk říká, jak to ty lidi z těch rodinných domů muselo naštvat, když jim do výhledu postavili ten obludný panelák... A jaká je nejlepší obrana, aby se na něj člověk nemusel koukat a měl ohromný výhled na oceán??? No přeci bydlet v něm! A pokud možno v jednom z těch vyšších pater :-)
We are really grateful for your blog post. You will find a lot of approaches after visiting your post.
OdpovědětVymazat