Jak už jsem psala v jednom z předchozích příspěvků, posledních sedm měsíců jsem pracovala v RedOak Boutique Beer Café. Poslední den v práci jsem se rohodla zdokumentovat.
Takhle to vypadá u nás ve sklepě- no, on to vlastně není sklep, ale je to spíš nulté podlaží. nad těmihle se prostorami se nachází restaurace, bar a kuchyně. Tady máme uskladněné náhradní nádobí, skleničky, kuchyňské, potřeby atd. Na fotce je Chris. Je to australan a pracuje tu už něco přes tři roky, takže patří prakticky k inventáři. myslím, že je tu nejdýl z nás všech (vyjma zaměstnanců kuchyně).
Tady jsme s Kašou na front desku. Tady vítáme hosty bereme telefony, máme knihu rezervací, počítač a jiné potřebné věci k naší práci.
Zrovna se slavil začátek Okroberfestu a tak jsme měli v restauraci německé muzikanty. Jen jeden z nich měl germánské předky. Tenhle je čistokrevný ozzík. Na fotce je Rebecca (britka), já, muzikant a Kaša.
Tohle je už později večer. Obsluhuji naše hosty.
Pohled za bar- klečící Pete (bude z něj pilot) a Zarah (narodila se v Singapuru, ale posledních pět let studuje v Sydney).
Pozůstatky po beer class. Každý měsíc minimálně jednu sobotu probíhá taková skoro tříhodinová "výuková" lekce. Hosté na ní přicházejí cíleně a po její konání jsou prostory restaurace uzavřeny. Janet (majitelka) nebo David (její bratr, sládek a majitel) a Simon (manažer) vypráví hostům o historii piva jakožto moku a RedOaku. součstí je čtyřchodové menu, které je servírované s hodícími se pivy. Tahle legrace trvá od půl páte do zhruba půl osmé. Od půl osmé je restaurace opět otevřena pro příchozí hosty.
Tohle je Steph. Je z Melbourne. je hrozně fajn, ale jako spolupracovnice je na pěst. Než ona dojde do kuchyně, já se do ní vracím podruhé. Tenhle problém s ní máme úplně všichni...
Čepuju pivečko. Nejlepší "bitter" na světě. Letos vyhrál zlatou medajli na World Beer Awards.
Ava je kanaďanka. Je to naprostej magor a proto jí máme všichni rádi. Taky proto, že pořádně maká :-)
Patrick a Chris. Patrick zrovna leští příbory. Jedna z našich "nejoblíbenějších" činností.
Bléééé... :-)) Všechny příbory jsou nejdřív umyty pořádně v myčce a my je pak musíme na konci směny ponořit do horké vody s octem nebo ethanolem a přeleštit.
Prostory restaurace z půlky...
...celá restaurace.
Část s barem. Když projdete tím prvním obloukem v levo, dostanete se do restaurace.
Chris, já a Patrick. Za námi visí různá světová ocenění piv z RedOaku.
Tenhle čas máme nejraději. Pod mašinou na kafe máme v krabičkách nafasované brownies. To jsou takové malé buchtičky z čokolády a oříšků, které servírujeme zdarma ke každé kávě. Jelikož někdy zpravidla pracujeme pět hodin a více bez přestávky, máme hlad. Proto baštíme tyhle buchtičky, abysme úplně nezbláznili hlady. Říkáme tomu "brownie time".
VYDRŽ PRŤKA, VYDRŽ!!!
.
COMPLETION IN PROGRESS.
Please be patient. Ta
Ráda bych všechny čtenáře upozornila, že se již od počátku května 2011 v Austrálii nenacházím. V tuto chvíli se snažím doplnit své zážitky a dostane se i na praktické rady :-)
Ať už patříte k mé rodině, kamarádům, přátelům, známým či neznámým...
(-: ...VÍTEJTE... :-)
Cesty života jsou nepředvídatelné a nevyzpytatelné. Mé kroky teď míří do míst, kde se žije "hlavou dolů", a tak zakládám tento blog, abych mohla informovat ty, které tu opustím, jak se mi v Klokanově daří, nedaří, co mě trápí a co mě dělá potěšení.
Prosím všechny návštěvníky o shovívavost... Snad se mi podaří vést blog racionálně s určitou posloupností a nádechem jakéhosi řádu (či neřádu) :-)
Pokud by někdo i přes to pociťoval potřebu mě kontaktovat osobně, nechť tak učiní na adrese: catchi@centrum.cz
...
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat