23.9. - Písečná bouře v Sydney

Tak to jsem se vám takhle ráno v pět probudila, jen tak juknu přes rolety a rudá záře! Konec světa! ba ne, tak pesimistická jsem nebyla, ale hned jsem se šla kouknout pořádně k oknu. Trošku to vypadalo jako do ma v čechách v zimě, když napadne sníh a světlo města se v něm odráží, jen to bylo mnohem intenzivnější. Okamžitě jsem začala tahat foťák a to probudilo Dana. Hned z kraje jsem dostala vynadáno, že jsem ho nevzbudila, ale pak hned zavelel, že musíme na pláž, že je třeba to prozkoumat z blízka.

Pohled od nás z balkónu. Můžete vidět i jemné prachové částečky, jak se od nich odrazilo světlo blesku.

Fotka na jiný režim, ale ta barva byla ve skutečnosti víc červená.

Pohled Hall street směrem k oceánu. Z tohoto místa je za normální viditenosti vidět oceán. Tam dole mezi stromy.

Hodně přiblížený pohled na Bondi Pavillion.

Bondi Icebergs je ta budova vzadu v pravé části fotky.

Kačenka a za ní Bondi Pavillion.

Pak jsme šli zase spát, ale prach se držel ve městě až do odpoledne. Do práce jsem šla na jedenáctou ráno. Jindy plné ulice zely prázdnotou. Aut taky moc nejezdilo, semtam se přehnal poslíček na kole s lékařskou rouškou. Chodníky i silnice byly pokryté vrstvičkou jemného oranžového psku, který byl hnán větrem několik tisíc kilometrů. Takovouhle podívalnou v Sydney nepamatují posledních asi 80let. A prach se nedostal jen do Sydney, ale i do dalších měst na východě. Prachový mrak bylo možné dokonce pozorovat z družice. Odpoledne se vše ustálilo, zase začalo být vidět nebe...