Další neděle a další párty. Tentokráte kulinářská. Azza vařila singapurskou (malajskou) kuchyni a já českou. Moje volba padla na svíčkovou. Přípravě jsem věnovala opravdu pořádný kus svého času. Projížděla jsem recepty na internetu, ale nakonec jsem stejně jela podle receptu od maminky. Ráda bych všechny upozornila, že svíčkovou jsem vařila poprvé v životě!
Suroviny byly nakoupeny, chlapi si užívali pivečko a my holky jsme byly zalezlé v kuchyni.
Koupila jsem nějaké maso. Český pojem řez ze svíčkové má totiž v angličtině několik možných výrazů a ani jeden jsem v obchodě nepotkala. Tak jsem se řídila intuitivně. Vzpomínala jsem, jak asi vypadá ten flák masa, co mamka přinese domů a podle toho jsem vybírala. Po rozbalení plastového obalu jsem byla se svým výběrem více než spokojená. Dokonce se mi podařilo sehnat i špek, což by taky stálo za metál! Všude mají na jemno nakrájenou anglickou slaninu, ale pořádnej tlustej špek nikde. Až řezník v obchodu David Jones (prodávají všechno od oblečení, přes boty, potraviny, parfémy, zavazadla, knihy, až po já nevim co...) mi pomohl. Nevěděla jsem totiž ani jak se řekne špek anglicky. Zabral nicméně na českou verzi a odkázal mě na "speck" u vedlejšího pultu. Masíčko jsem teda kudlou nařezávala a malíčkem do něj zavrtávala slaninku. Pak jsme nakrájeli zeleninku, maso orestovali, všechno šoupli do jednoho hrnce a nechali péct v troubě.
V mezičase jsme s Danem nakoupili smetanu ke šlehání a dokonce se nám podařilo získat i brusinkový kompot!
Jo a Azza v kuchyni.
Azza servírovala svůj pokrm jako první. Dan, Jo a Justin.
Omáčka byla sice trošku hnědší a ne svítivě oranžová, na chuť to však nemělo žádný vliv!
Dokonce jsem i udělala houskové knedlíky. Použila jsem na ně samokypřící mouku a ostatní běžně dostupné přísady, uplácala knedle a dala do vařící vody, kde pěkně nabyly na objemu.
Ke konci ovšem nastal problém se šlehačkou. Greg a Azza totiž nemají doma mixér. Dan se proto nabídl, že vidličkou tu smetanu vyšlehá. Nikdo jsme mu nevěřili a dokonce se mu někteří vysmívali, ale jemu se to podařilo!!!
Svíčková byla úžasná, ani jsem jí nestihla vyfotit, jak se po ní zakouřilo! Všichni si moc pochvalovali šlehačku a brusinky. Bez nich by to prý nebylo ono.
Tady Kaša a Azza před prázdnými talíři.
Jo a Justin.
A chlapci nakonec umyli nádobí.
VYDRŽ PRŤKA, VYDRŽ!!!
.
COMPLETION IN PROGRESS.
Please be patient. Ta
Ráda bych všechny čtenáře upozornila, že se již od počátku května 2011 v Austrálii nenacházím. V tuto chvíli se snažím doplnit své zážitky a dostane se i na praktické rady :-)
Ať už patříte k mé rodině, kamarádům, přátelům, známým či neznámým...
(-: ...VÍTEJTE... :-)
Cesty života jsou nepředvídatelné a nevyzpytatelné. Mé kroky teď míří do míst, kde se žije "hlavou dolů", a tak zakládám tento blog, abych mohla informovat ty, které tu opustím, jak se mi v Klokanově daří, nedaří, co mě trápí a co mě dělá potěšení.
Prosím všechny návštěvníky o shovívavost... Snad se mi podaří vést blog racionálně s určitou posloupností a nádechem jakéhosi řádu (či neřádu) :-)
Pokud by někdo i přes to pociťoval potřebu mě kontaktovat osobně, nechť tak učiní na adrese: catchi@centrum.cz
...
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat