VYDRŽ PRŤKA, VYDRŽ!!!
.

COMPLETION IN PROGRESS.

Please be patient. Ta
Ráda bych všechny čtenáře upozornila, že se již od počátku května 2011 v Austrálii nenacházím. V tuto chvíli se snažím doplnit své zážitky a dostane se i na praktické rady :-)
Ať už patříte k mé rodině, kamarádům, přátelům, známým či neznámým...


(-: ...VÍTEJTE... :-)

Cesty života jsou nepředvídatelné a nevyzpytatelné. Mé kroky teď míří do míst, kde se žije "hlavou dolů", a tak zakládám tento blog, abych mohla informovat ty, které tu opustím, jak se mi v Klokanově daří, nedaří, co mě trápí a co mě dělá potěšení.

Prosím všechny návštěvníky o shovívavost... Snad se mi podaří vést blog racionálně s určitou posloupností a nádechem jakéhosi řádu (či neřádu) :-)

Pokud by někdo i přes to pociťoval potřebu mě kontaktovat osobně, nechť tak učiní na adrese: catchi@centrum.cz

...

sobota 24. dubna 2010

11.-18.4. Awesome Fiji Adventures

Další fází našeho výletu byl Island Hopping. Koupila jsem Bula Combo Pass, který obsahoval transfery lodí na 7 dní, ubytování ve dvoulůžkovém pokoji a jídlo. To všechno se mi podařilo sehnat za cenu ubytování v noclehárně. Jeli jsme tou žlutou lodí. A jak to funguje? Žlutý ďábel (tak jsem si ho pojmenovala sama) jezdí podél ostrovů Yassawa Islands. Ráno jede směrem na sever. Nejsevernější zastávky dosáhne kolem poledního a odpoledne jede zase na jih, zpátky do přístavu Nadi. Po cestě je asi 10 různých zastávek (10 na S a 10 na J). Ubytování se zamlouvá na lodi a je dobré si ho zamluvit třeba na den dopředu, protože kapacita se může během dne vyčerpat a vy budete nuceni přenocovat někde jinde něž jste chtěli.Na každé zastávce přijedou k lodi malé transferové loďky z resortů kolem zastávky, které naloží nové hosty a vyloží ty staré. Kažá zastávka má svůj jízdní řád, ráno se jezdí do ubytování na S a večer směrem na J. Pokud chcete, můžete si také zakoupit už předurčené ubytování v podobě balíčků. Nám se se Zuzkou líbila ta volnost a možnost výběrů vzhledem k tomu, jak se nám kde bude líbit. Já jsem chtěla strávit každou noc na jiném místě, Zuzce se nechtělo každý den balit. Nakonec jsme zůstali v prvním resortu dvě noci a ostatní noci jsme strávili každou na jiném místě.

Přístav v Nadi. Každý den ráno odtud vyjíždí několik stovek lidí na jedno či vícedenní výlety.

 South Sea Island. Tady jsme nakonec trávili poslední noc, ale teď jsme jen projížděli kolem. Je opravdu takhle malý! Obejdete ho ani ne za 5minut.

Po deštivých dnech na hlavním ostrově jsme museli hned ze začátku chytat bronz!

Jak se komu zlíbí... Chcete ostrov jen pro sebe?Tady jeden máte, je na něm krásná bílá pláž, žádné palmy ani občerstvení. Slunečník si musíte donést svůj.

 Party Island Beachcomber. Tady jsme nebyly. Představa opilých 18-21lettých němců a britů nás nelákala. A stejně tu neměli dvoulůžáky, jen jednu velkou noclehárnu pro 100 lidí.

Krajinky.

Tohle je z poslední zastávky. Podle počtu lodiček vám asi dojde, že kolem je spousta resortů. Je jich asi 10.

Naloďujeme se.

Žlutý ďábel Yassawa Flyer.

Ubytovali jsme se v Coral View Resort. Hezké ubytko, odpovídající doporučením, která jsem našla na internetu. Po příjezdu jsme jen hodily tašky do chatky, vzaly ručníky a upalovaly do vody. To se nakonec ukázalo jako nejlepší nápad. Bylo nesnesitelné vedro a bohužel i odliv, který nás zahnal daleko do moře. Kolem ostrova je to poměrně dost mělké a jakmile začně odliv, ještě 20 metrů od pláže nemáte vody ani po kolena. Naprostá většina lidí měla ten samý nápad, takže ve vodě proběhlo hlavní seznamování s ostatními batůžkáři. Nefotila jsem, protože z vody se mi fakt nechtělo. I když odpoledne byla teplá jak kafe.

Na večer jsme zašli na pláž za resortem. Po cestě se před námi zpod listí palem spadlých na zem promenádovali rychlostí blesku krabi. Nejdřív nás to vyděsilo. Nevěděli jsme co to je. Vypadalo to jak rychlej pavouk, ale pak jsme je zmerčili jak koukají z děr vyhloubených do písečné půdy.

 V těchle chatkách jsme bydleli. Měli jsme jednu jen a jen pro sebe.

Před večeř byl kulturná program, ale vybily se mi baterky, tak jsem nemohla fotit. Hezky nám zazpívali a zatancovali. Jídlo nebyla žádná sláva po celou dobu pobytu na ostrovech, ale za ty peníze se není čemu divit! Stejně jsme přijeli kvůli slunci a plážím a ne kvůli gastronomickému zážitku.

Další den skoro celý propršel. Slunečné tropy! Prejže rejže! Lilo jak z konve! Některé to ale stejně neodradilo od extra placených výletů.

My jsme hned první den narazili na dánku Linu s přítelem Thomasem. Oni nás zachránili od nudy, páč měli Uno (karetn hru, kdo neví). Celý den jsme tedy byli v jídelně, hráli uno a povídali si. Zrovna končili svoje několika měsíční cestování po jihovýchodní Asii, tak jsem je vehementně zpovídala, protože tam pojedem s Táňou příští září taky.

Odpoledne se vyčasilo a tak jsem se rozhodla se vyškrábat na kopec za resortem a podívat se na západ slunce. Náš resort ze shora.

 Bylo stále oblačno, ale prosvítající slunce dávalo nádherné barvy okolním ostrovům.

Duha.

Káťa v záři zapadajícího slunce. To jsem tam byla ještě sama. Za dalších pět minut nás bylo asi 15 :-( 

No není to boží???!!!

Vím, že Standa tvrdí, že západy a východy slunce jsou pro amatéry, ale tohle je přece nádhera! 





Po večeři byl zase zábavný program a tady mám Zuzku s holkama z resortu.

Ráno jsem si přivstala na východ slunce.

Houpací síť,slunce, moře. Idilka.

 Tak tenhle výhled jsem měla po většinu pobytu. Ležela jsem v houpací síti, četla si nebo jen tak lenošila.

Coral View Resortzalitý sluncem.

A tady mě máte :-)

Já, Zuzka, Lina a Thomas.

Odjíždíme do dalšího resortu.Věci jsou už na loďce, teď se musíme přemístit my.

Naše další ubytování bylo White Sandy Beach. Ubytování bylo o něco horší, ale co, stejně jsme se celý den válely na pláži. Čistě povlečeno jsme měli, koupelna byla miniaturní a mě se chatička líbila! Lina s Thomasem byli hned vedle nás v Korovou Eco Resortu. Tam jsme mohli taky, ale museli bysme si připlatit a to se nám nechtělo. Na uvítanou jsme dostali čerstvě otevřený kokosový ořech. Teda co na tom ty lidi maj, to fakt nevim. Nic extra. Ale jako rekvizita pro fotky, nenahradilený.

To je pane vodička! "Krásně" teploučká.

Zátiší.

Naše jídelna. Težce mi to připomínalo dětské tábory :-)  Jídlo bylo v tomhle resortu definitivně nejhorší. Jenže z omezených surovin a zdrojů se toho holt interkontinentál nestane.

Zašla jsem se podívat až na konec pláže. I tady byl nějaký resot, ale byl zavřený a zarostlý trávou.

Pronásledovala jsem ráčka poustevníčka.

Západy slunce byly moje nejoblíbenější. Zuzka vlevo, já vpravo.

Jídlo tedy sice stálo za staru bačkoru, ale co se týče nočního zábavního programu, byl ze všech navštívených míst jednoznačně nejlepší! 

Tradiční tance.

A společenské hry. Byl to fakt mazec. Všichni jsme se nakonec váleli smíchem po zemi.

Příprava na spánek. Síť proti moskytům nebo snad krysám??? Tuhle noc se odehrálo velké drama. Někde kolem druhé hodiny v noci mě probudilodupání po naší střeše. Zuzku to taky vzbudilo a protože se bála, zalezla ke mě. Pak se nám povedlo usnout. Po asi další půlhodině mě probudil šramot u okna a koukám, že po záclonce leze krysa! Zuzku to vzbudilo taky a tak jsem jí musela uklidnit, že to byla jenom myška a že asi bydlíněkde mezi střechou z vlnitého plechu a výpletem z palmových listů. To jsem ale nevěděla, že budu muset být zbytek noci vzhůru a krysu hlídat. Kdybych Zůze řekla, že to byla krysa, byl by oheň na střeše. Tak jsme si zbytek noci hráli s I Phonem a povídali si. Když začlo být světlo, krysa se uložila ke spánku a my mohli konečně usnout!

Tady někde bydlí. Naše chatička.

White Sandy beach.

Zase pár fotek s kokosem.


Odliv. Jak vidíte, všechno se ocitlo na suchu.

Tady pejsouš se šel projít asi 30m do moře.


No a pak zmerčil volavku a urputně jí sledoval.

 Ještě před odjezdem z White Sandy Resortu jsme zašli na Honeymoon beach. Měla to být nádherná pláž za kopcem. Nic extra to nebylo. Ani jsem jí nevyfotila, páč to fakt nemělo smysl. Ta naše pláž, na které jsme byli celý den byla lepší.

No a tady už jedeme do našeho následujícího ubytování Kuata. I tady jsme měli myšku (to byla opravdu myška) a vlezla Zuzce do báglu, páč tam měla sušenky. Kdy jsme bágl zavřely, myška se už neobjevila.
 
Zahrála jsem si beach volejbal s místníma. Kluci to uměli, tak mě to i bavilo.

Vzhledem k množství písku na mých zádech lze usoudit, že jsem hrála opravdu obětavě.  Musela jsem pak do vody. V tomhle resortu se nádherně šnorchlovalo. Viděla jsem spoustu rybiček a korálů.

 Jinak Kuata měla jednoznačně nejlepší kuchyni!


Ráno jsem si opět přivstala na východ slunce.


Kuata Resort.

Pláž byla lemovaná hájem palem a menších stromů, ve kterých byly zavěšené houpací sítě. Ten den bylo takové vedro, že jsem nedokázala vyržet na slunci. Musela jsem do stínu. Poprvé v životě jsem utekla před sluníčkem. Celý den jsem ležela v houpací síti, četla si nebo poslouchala muziku. Když mi bylo i ve stínu nesnesitelný vedro, zalezla jsem na chvíli do vody, ale nevýhoda je, že i ta voda je teplá a neochladí vás.

Večer jsme se přemístili na protější ostrov do Waia Lailai Resortu. Tady měli jsednoznačně nejlepší ubytování. Nádhera! Jídlo ušlo a vůbec to byl asi nejlepší resort ve kterém jsme byly. Odpoledne jsem si zahrála beach volejbal s místníma. Nekteré jsem znala už od minula, tak jsme byli sehraní :-)

Večeře proběhla mimořádně u pláže, kde byly prostřené stoly se svíčkami. taková krásná romantická atmosféra.

Ráno jsem si zase přivstala na východ slunce, ale kvůli tvaru ostrova nebyl tak hezky vidět jako jinde.

Snídani jsme měli v 7,30 ráno a už v tuhle ranní dobu se nedalo na slunci vydržet. Všichni jsme začali tahat stoly do stínu.

 A opět jeden typicky strávený den na Fiji.

Naše poslední zastávka. Nejmenší ze všech ostrovů. Jak jsem zmiňovala na začátku, South Sea Island obejdete ani ne za pět minut, když se couráte.

Přijeli jsme těsně před západem slunce. Denní turisti byli pryč a tak jsme měli celý ostrov jen pro sebe. Bylo nás asi 20 a pěkně jsme si to hodlali užít. S holkama, které jsme potkali cestou jsme si nakajacích vyjeli do západu slunce.



Byla to nádhera...

Večer jsme měli naprosto výbornou večeři. No jo, tady vlastně taky výborně vařili! A po večeři byl prostor vyhrazen hrám. Tohle byly krabí závody. Můj krab se jmenoval Pavel Nedvěd a prohrál. Holomek!


Další ráno a další východ slunce.


Tak na tohle místo během dne přijede asi 150 lidí, kteří kolem čtvrté hodiny zase zmizí.



Ještě jsme tu sami.

S tanečníky.

 Sbohem Yassawa Islands.

Bylo nám hezky, viď Zuzi!


Po příjezdu do Nadi jsme v přístavu ponakupovali horu suvenýrů a počkali na Linu a Thomase, kteří přijížděli asi hodinu po nás. Doporučili nám ubytování, ve kterém byli první noc. Dvojlůžkový pokoj za cenu noclehárny (teda +2FJD na osobu, což je nic!) a tak jsme se domluvili, že se ubytujeme s nima a strávíme společně náš poslední den na Fiji. Oni měli před sebou ještě týden. Ubytovali jsme se v Horizon Beach Resort. Pěkný prostorný pokoj s koupelnou. Super! K tomu jsme mohli využívat bazén a pláž a vedlejšího backpackeru Smuglers Cove.  Tam jsme si dali večer jídlo a celí uondaní šli brzo spát.

pátek 23. dubna 2010

10.4. - Feejee Experience Den 4.

Poslední den jsem měla slíbený vlet na kajaku ke protějšímu ostrovu. Jenže průvodce nechtěl jít jen s jedním člověkem a tak jsem jela sama. Bylo mi řečeno, že cesta tam a zpět nepotrvá víc než 45 minut. Bohužel kajaková pádla byla vypůjčovaná, tak jsem musela s single pádlem. Jela jsem tam, co směřuje kanoe.

Ačkoliv mám úsměv na tváři, do zpěvu mi zrovna nebylo. Za mnou vidíte, jakou vzdálenst jsem urazila. Tam jsem se musela vrátit. Silný protivítr mě doslova vyžvejknul.

Nakonec jsem zjistila, že jsem pádlovala 1,5 hodiny, tzn. dvakrát tolik. Vyčerpaná jsem zajela do bazénu.

Tohle je jídelna v resortu.


Na cestě zpět do Nadi byly na programu bahenní a horké koupele a indický oběd. Jako na potvoru ale Willy - náš řidič, lehce naboural blinkr při couvání a tak jsme museli v neděli shánět opraváře. Skejsli v nějakém malém městečku asi na hodinu.

Příroda z okna mikrobusu.


Sami jsme si mohli uplácat roti (indický chléb). Tak jsem si uplácala. Oběd nebyl nic extrovního. Jídlo v indické restauraci, kde jsem pracovala bylo minimálně o třídu lepší.

Tak tohle jsou přátelé ty bahenní koupele. Jáma v zemi  s vodou. Když vlezete dovnitř, ucítíte tlející listí, do kterého se zaboříte do půli stehen. U dna je fajnovější bahýnko.

Všichni jsme se pěkně pomazali. Říkali nám, že to zahojí naše rány po jungle traku. Neveřili jsme tomu, ale rozhodně to hodně pomohlo!

Očista proběhla v rybníčku s horkou vodou. Ani vlízt se tam nedalo, jak to bylo teplý. Museli jsme po kousíčkách.

Taky nás t pěkně stípalov ránách na nohou.

Už za tmy jsme dorazili do Nadi, kde nás rozvezli do našich backpackerů. Poslední foto s Joem a Willem.






9.4. - Feejee Experience, Den 3.

 Na další den jsme měli v plánu hlavně sedět v autobuse a přesouvat se přes půl ostrova. Vzdálenost byla sice poměrně krátká, ale kvalita silnic nám nedovolila jet takovou rychlostí, jaká by byla zapotřebí. Ráno jsem ještě běhala po resortu a lovila fotky dokud nepršelo. Tohle je jídelna s bazénem.

 Zahrady mezi jednotlivými typy ubytování.

A tohle je naše noclehárna. Byla to jedna obrovská místnost s asi 14 palandami a několika dalšími rozkládacími postelemi. V přístavku byly sprchy a záchody. Jen ty komáři!

Na programu cesta přes hlavní město Suva, návštěva školy a vesnice. Jak vidíte na Fiji slunce nesvítí pořád!

V Suvě jsme se zastavili jen krátce v jednom obchodu se suvenýry (to jsme vehementně vydyndali na našem průvodci a řidiči; běžně se totiž v Suvě nestaví), z autobusu si prohlédli parlament, sídlo premiéra, ambasády, sídlo prezidenta, univerzitu a pak se rozjeli směr škola. Tudy jsme museli projet. Silnice je výstavbě. Joe (náš průvodce) nám vyprávěl, jak se tu před tádnem zasekli. Cesta byla příliš bahnitá a autobus to nezvládl až na horizont. Museli pak 2 hodiny čekat na vyproštění, protože dělníci ze stavby měli zrovna pauzu na oběd a tak se nikdo k jejich záchraně zrovna nehrnul. Po obědě se teprve začali domlouvat jakým traktorem nebo autem je vytáhnou nahoru... Nám se nic takového naštěstí nestalo!

Děti nás ve škole uvítali zpěvem.

Pak každý z nás dostal průvodce, který nám ukázal školu. Dětem jsme dovezli sešity, pastelky, tužky, učebnice atd. Mám takový dojem, že je víc zajímali dárky než my... Každý pátek tam jezdí autobus s batůžkářema, tak už si zvykli.

Tohle je třída pro nejmenší. Byli fakt roztomilí!

Pak jsme se přesunuli do místní vesnice, kde nás náčelník uvítal kava ceremonií...

... a pak nás naučili plést náramky z trávy.

Jsou neuvěřitelně jednoduché a vypadají opravdu hezky. Jen ta životnost asi nebude nic moc :-(


Nakonec jsme strouhali kokos na čas.

Velmi jednoduché, ale efektivní nástroje. Mimochodem moje družstvo vyhrálo :-D

Co jsme si nastrouhali jsme si i snědli. Ještě nikdy jsem neměla čerstvý kokos a je to fakt mňamka!

Po návštěvě vesnice jsme měli jít na "tubing" = plavení se na straktorových duších po místním vodním toku. Bohužel hodně pršelo a voda byla příliš rychlá, tak jsme museli tuhle aktivitu vynechat :-(.

Jeden z místních mostů. Člověk si na ně po dvou, třech zvykne a moc se nevzrušuje...

Výhled do kraje.


Odpoledne jsme dorazili do dalšího ubytování ve Volivoli Beach Resort. Podle údajů z a referencí z cestovky mělo být tohle nejlepší ubytko. No kde to vzali, nevím?! Ne že by to tak špatné, ale pokoj nám poměrně dost smrděl a nedali nám ani prostěradla na přikrytí. Bazén a společné prostory jsou úžasné, jen celý komplex je na koci polní cesty. Není mi jasné, jak se sem dostanou normální lidé a jestli je tam vůbec nějaká možnost jít někam na výlet. Asi je to pro lidi, kterým nevadí být zavření na jednom místě po celou dobu, bez jakékoliv zábavy kolem. Ale takových resortů jsme po cestě viděli mnoho. Do něčeho obdobného bych nikdy na delší dobu pobytu nešla...

Večer jsme měli nádherný západ slunce.


Jojo, to jsem já, na obou...



Po začátku odlivu se opět objevil cípek písečného výběžku do moře.

Byla to naše poslední společná noc a tak jsme tančili...


A taky soutěžili. Chlapů nedostatek, tak jsme tančili se Zuzkou spolu.

A protančili jsme se až k vítězství.

A užili jsme si naší odměnu :-)

Pak se udělal na pláži oheň a začlo se hodně pít. A když říkám hodně, myslím hodně!

Padlo nekolik flašek vodky smíchaných různým poměrem s Colou nebo Spritem. Po prvním loku jsem si radši dala pohov. Ostatní se zřídili jak žolici. Taky jim bylo na další den pořádně blbě!





Google Website Translator Gadget