25.2. stěhujeme se

S Moničkou jsme se nakonec rozhodly, že se odstěhujeme... Našla jsem pěkný byt kousek od místa, kde jsme bydlely. Bylo to za míň peněz, měly bysme vlastní koupelnu, bazén, posilovnu, saunu a gril.

Tak jsme se dohodli, dali vědět Mirovi, že se budeme stěhovat a pak nadešel stěhovací den. Balily jsme do tří-půl čtvrtý ráno.


Kdo by řekl, že budeme mít tolik věcí?


Monča sundavá své fotečky a přáníčka...


No nevím, jestli je lepší vyhořet než se stěhovat...


Docela mě překvapilo, že jsem toho zas až tak moc neměla...


Polička se nám vyprázdnila...


Káťa balí...


... a Monička nasává...


Ba ne, ta flaška byla prázdná.

Nakonec jsem těch věcí měla víc než dost, ale to jen díky dvoum přepravkám s jídlem a věcma na vaření a pečení...

Vaříme...

Našla jsem tu několik fotek, které dokumentují moje a Mončino kuchařské umění...

Tyhle jsou z 15.2. kdy jsme se snažili vyprodukovat domácí ravioli, které jsme dělali u nás v restauraci. Náš šéfkuchař Miško, mi vysvětlil postup, tak jsme se do toho pustily.

Ano, mají mít všechny stejný tvar, ale nějak se nám to nevyvedlo:-) Ovšem chuť byla vynikající!!!


Hlavní aktérky :-)


Ráda bych podotkla, že ravioly byly naprosto vynikající a až na ten tvar byly skoro totožné s těmi v restauraci.

...kuchařky s produktem...


Tyhle fotky jsou z 25.1. kdy jsme šmudlali žampióny...


...byla to celkem rychlá práce...


...a výsledek byl velmi chutný...


Zapili jsme to 20 let starým portským, které jsem si vyfasovala po jedné svatbě na cateringu.

2.2. - Coastal walk z Coogee beach na Bondi beach

Bylo nádherné počasí a my si s Mončou už nějaký ten den říkaly, že bysme mohli jít na coastal walk. Busem jsme se dopravili na Coogee beach...

Kačenka a Coogee beach...


Kačenka s Moničkou a Coogee beach...


Cesta vede především po chodníčcích, ale můžete si udělat odbočku a projít se po skalách...


...i tam vedou malé pěšinky... v podstatě se nedá zabloudit...


Gordons bay... prý se tu výborně šnorchluje...


Já tu narazila na skupinku "Dičků", kteří napřeskáčku skákali do vody a plavali za páníčkem... bylo to takový loštomilý :-)


Krásně zdobené schody...


Pěkná fotečka pořízená na Clovely bay. Ta pláž vzadu je Bondi beach.


Takovouhle hezkou fotku mám :-)


Wawerley cemetery. Místo posledního odpočinku. Trochu se jim tam začla řítit zeď, tak jsme museli hledat vlastní cestu. Ta původní byla zablokovaná a ohraničená oranžovým plotem, aby nikdo nespadl.


Krásný výhled, že?


Snad se vám to bude zdát morbidní, ale některé pomníky byly opravdu velmi pěkné...






Bronte beach.


Něco z plážové architektury... Tady by se mi líbilo bydlet! Úplně slyšim mamku: "Kdo by ti myl okna?" Viď mami, že tě to napadlo? :-)


Trochu Španělska...nebo Francie?...


Tamarama beach.


Blížíme se k cíli... ta maličká postavička je Monička.


Velký kámen, když jsem k němu slezla, byl nejméně o čtyřikrát tak velký jak já.


Monička se skálou...


Tak tohle je ta světoznámá Bondi beach. Tady bývá v sezóně 20 až 30 000 lidí. Dokážete si to představit???


Procházka nám trvala asi tři hodinky. Bylo vedro a nám řádně vyhládlo. Šli jsme se proto napapkat do rychlého thajského občerstvení. Dali jsme si salátek s krevetami...


... rybí koláčky (= fish cakes) se sladkou chilli omáčkou...


... a kuřátko na nějaký způsob (ten si už nepamatuju) s kešu oříšky a rejžičkou.


Dali jsme si pěkně do nosánku...


Protože bylo ještě pořád teplo a thle bylo poprvé, co jsem byla na Bondi beach, řekli jsme si, že půjdem na pláž. Na parkovišti jsme potkali vesmírné plavidlo. Líbí se ti Táničko?


Nakonec jsme se odhodlali i ke koupeli. Nejdřív se mi moc nechtělo...


Ale nakonec mě to stejně spláchlo.


Dlouho jsme blbly ve vodě. Sice jsme stihly trošku sluníčka, ale pak začal foukat silný vítr, který s sebou nesl písek... Ten jsme se snažily vyklepat v autobusu, ale nakonec jsme se ho zbavily až po několika dnech...