VYDRŽ PRŤKA, VYDRŽ!!!
.

COMPLETION IN PROGRESS.

Please be patient. Ta
Ráda bych všechny čtenáře upozornila, že se již od počátku května 2011 v Austrálii nenacházím. V tuto chvíli se snažím doplnit své zážitky a dostane se i na praktické rady :-)
Ať už patříte k mé rodině, kamarádům, přátelům, známým či neznámým...


(-: ...VÍTEJTE... :-)

Cesty života jsou nepředvídatelné a nevyzpytatelné. Mé kroky teď míří do míst, kde se žije "hlavou dolů", a tak zakládám tento blog, abych mohla informovat ty, které tu opustím, jak se mi v Klokanově daří, nedaří, co mě trápí a co mě dělá potěšení.

Prosím všechny návštěvníky o shovívavost... Snad se mi podaří vést blog racionálně s určitou posloupností a nádechem jakéhosi řádu (či neřádu) :-)

Pokud by někdo i přes to pociťoval potřebu mě kontaktovat osobně, nechť tak učiní na adrese: catchi@centrum.cz

...

čtvrtek 16. dubna 2009

1. - 2.4.2009 - Alice Springs a Cairns

Zapoměla jsem napsat, co se dělo po návratu... Všichni jsme zašli na večeři do našeho bacpackeru. Němci pak odešli za zábavou do centra města... Jakmile odešli, pozval nás Jason k sobě domů na soukromou pool party (=bazénovou párty). Měl dost hlučných němců a tak jsme dostali pozvání jen my a svě izraelky (ty byly také v naší výpravě). Celá párty se odehrávala v bazénu, který byl bez vody, zato byl ozdoben svítícími trubicemi. Byli jsme unavení, tak jsme se dlouho nezdrželi. Ale i tak jsme si to užili.

Ráno jsme si zabalili.

Dan musel odjet zpátky do Sydney za prací. Jeho letadlo odlétalo o několik hodin dřív než my, tak jsme s Terkou šli nafotit město.

Jo jo, odtud je to všude daleko...


Hlavní promenáda...




Nakonec i my vyrazily na letiště. Kačenka v mikrobusu cestou na letiště.


Další ukazatel...


K letišti nejdete klimatizovanou halou...


No samozřejmě, že se to nesmí fotit, ale jsem přeci češka a nechci to užít pro teroristický útok, ale na památku a ujkázat to vnoučatům...


Letíme...




Tím nás nakrmili v letadle. Dobrý to bylo!


Blížíme se ke Cairns... To je rozdíl, co?!


Na letišti nás vyzvedlo auto z backpackeru a v pokoji na nás čekal Tom, který přiletěl několik hodin před námi ze Sydney. Znám ho přes Monču a její kamarádky. Byla s ním opravdu sranda!!! Zašli jsme si na steak na večeři, ale jinak jsme z Cairns, krom nočního centra, nic neviděli. Šli jsme hned spát. Pokoje byly klimatizované, tak se nám spalo dobře. Další den jsme totiž museli vyzvednout auto a jet skoro 1000km na Whitsundays.

Tohle je bazén a prostory našeho backpackeru...




Další den jsme vyzvedli jsme auto a jeli směr na jih.Hodně zeleně, třtinové a banánové plantáže... Já si zvykla na auto...nezabloudili jsme, vyzvedli jsme Čendu v Townsvillu, na chvíli mě vystřídal v řízení a k večeru přijeli do Airlie Beach. Zašli jsme do kanceláře společnosti, u které jsme měli zaplacenou plavbu, vybrat si neopreny a pak se rozhodli pro jeden z kempů. Postavili stan a jeli nakoupit věci na večerní barbecue. A co čert nechtěl, potkala jsem tam spolužačku Carlijn z jazykovky... svět je zkrátka malej!!! Užili jsme si BBQ a šli spinkat. Spali jsme s Terkou ve stanu, kluci se rozhodli po spaní pod širákem vedle auta. Ráno nadávali na kousající komáry a ranní rosu :-)

31.3.2009 - Kings Canyon

Vstávali jsme opět za tmy. Chtěli jsme vyrazit co nejdřív, abysme se vyhli vydru. Našim cílem byl Kings Canyon, další přírodní zázrak v Red Centre. Na parkovišti jsme načepovali vodu, víc než při jiných trecích, protože při tomhle výletu nejsou nikde nádrže, ze kterých si vodu můžete doplnit.

Parkoviště už bylo plné a my byli rádi, že jsme předběhli výlet pubertálních řvoucích australanů. Když kolem těch xichtů procházíte, v jejich očí se zračí naprostý nerespekt, frackovitost a přesvědčenost o tom, že mají celý svět u nohou a na háku. No mlátila bych to od rána do noci. Při vstupu do Kings Canyonu míjíte cedule s tím, že si máte vzít pevnou obuv a min. 3 litry vody na osobu. Tihle fakani měli žabky a půllitrové flaštičky zpola prázdné. Když se nad tímto faktem jejich učitelé rozčilovali, bylo jim jasně dáno na jevo, co si o nich jejich žáčci myslí.

Zpět k výletu. Tohle je začátek... vyšplhat se nahoru... Nevypadá to vysoké, ale za tím horizontem kopec pokračuje...


Pohled shora...


Náhorní plošina a na ní stojící Dan.


Skály...



Jedno z náměstíček...


Kačenka...



Tyhle stromy jsou velmi zajímavé. Zijí z vlhkosti a když nemají dostatek vody, tak odříznou přívod vody do některých větví a živí jen ty, které dokáže uživit. Proto je jeho koruna plná uschlých pahýlů a zelenajících se větví v jednom.


Kačenka a Dan nad propastí...


Na druhou stranu jsme se za několik hodin dostali.


To barevné dole je parkoviště.


Vršek vypadá jako včelí plástve nebo spíš úly...



Sestupujeme do Garden of Eden (="rajská zahrada").


Spousta zeleně a vody...


Postavili zde systém schodů a dřevěných balkónů...


Nakonec se v tom naši němci vykoupali a když dorazila výprava rozjívených pubertálních australanů, kteří naskákali do vody (ačkoliv nevěděli, co pod hladinou je), zvedli jsme kotvy...


Tohle vtékalo do předchozího jezírka.


Opět schůdky...


Garden of Eden z vrchu...


Včelí úly na náhorní plošině byly vytvořeny větrnou erozí.




Jezírko ze shora (aj s puberťákama)...






Pes dingo... chudáček byl na řetězu. Koukal smutně jako Diček...


Papoušci...


Malý vembloudek...


Klokan...


Ukazatel vzdálenosti... Nebude to pořádně vidět, tak vám řeknu, co tam je. Alice Springs 10, Tannant Creek 516 a Darwin 1502. Na většině ukazatelů je trojmístné číslo. Pokud je to totiž míň jak 100km, je to vlastně za rohem a tak se tím moc nezabývají :-) Mám i jinou fotku s ukazatelem na Adelaide kolem 1200km, ale to sem dám později.


Jinak jsme viděli divoké koně a velbloudy. Mají vyšlapané takové cestičky, po kterých se pohybují... Krása, když vám divocí koně přeběhnou před autem (samozřejmě v dostatečné vzdálenosti!)...

Google Website Translator Gadget