Krásná jídelna s výhledem do zahrady, kde se proháněli ptáčkové. Klimatizace pěkně topila... jéééééé... :-)))
Kačenka si připravuje asi třetí palačinku...
A Kačenčiny míchaný vajíčka... Scrambled Eggs... ňamy ňam...
Úplně jsem se přežrala... Ale jak dobře bylo mojemu bříšku :-)))
Naše ubytování ze strany. Tady byl hlavní vchod k pokojům a recepci.
A tady vchod do restaurace. Jinak to prestřední střešní okýnko patřilo k našemu pokojíčku.
Míříme směrem do vnitrozemí. Několik desítek kilometrů to byla jen nedozírná placka.
Kilometry pastvin...
A sem tam farma...
...nebo přístřešek...
Příjezdová cesta k nějaké usedlosti
A pak najednou, vynoří se z mlhy začátek Grampian...
Jdete blíž a díky nízkým mrakům, lze nafotit krásné obrázky.
A protože jsme jeli buší, dávali jsme si pozor na zvířátka... a ještě že tak... oni se ty vyčnatci moc před přecházením nerozhlížejí. Tydle baštili olovnatou travičku hned u silnice.
Mohli jsme zajet s autem poměrně blízko.
I tady řádili požáry. Některé části buše byly nově ohořelé, jinde byly ohořelé kmeny s už novými větvei z požárů asi tak před 5-7 lety. Je neuvěřitelné vidět, jak se z toho všeho dokáže příroda sama vylízat.
Lake Bellfield. Je to uměle vytvořená přehrada.
Rozhodli jsme se ubytovat v samém centru Grampian ve vesnici Halls Gap. Ubytování jsme našli v Kookaburra Lodge Motel. Psali o něm v Lonely Planet (Nejlepší průvodce pro cestovatele. Řeknou vám, co rozhodně musíte vidět, kde se můžete najíst a kde složit hlavu. Jeli jsme podle ní a já si jí pak půjčila pro mé věké australské cestování, které bude navazovat...). Pěkný pokojík za dobrou cenu. Radiátor, varná konvice na moje čajíčky a hlavně když jste otevřeli dveře ven na malinkou terásku, naskytl se vám velmi pěkný pohled.
K večeru se celá tahle louka zaplnila povalujícími se a poskakujícími klokany různých velikostí :-)
Protože jsme dorazili v dobrou dobu, mohli jsme si udělat výlet. Bylo mi sice na nic, ale já jsem přece nejela stonat, ale cestovat. Tak ačkoliv mi bylo mizerně, přesvědčila jsem Dana k výletu po tom nejlepším, co lze vidět.
První zastávka byl Baroka Lookout.
To jezero vzadu je Lake Bellfield. Bylo částečně zataženo, tak světlo na focení nebylo zrovna ideální... Chtělo by to lepší foťák...
Já a Dan.
Dan nad propastí...
Panoramarický pohled z Baroka Lookout. Abyste z toho něco měli, bylo by asi nejlěpší si na fotku kliknout a trošku jí zvětšit.
Další zastávka: Reed Lookout. Nedozírné dálky...
Výhled na Lake Wartook při 2km procházce na Balconies Lookout.
Trpící Kačenka... Měla jsem na sobě dvě trika, dvě mikiny, bundu a vestu... Furt mi byla kosa... Zimnice je sviňa...
Část Balconies Lookout nazývaná Jaws of Death ("čelisti smrti").
Fotku výhledu z Balconies Lookout bohužel nemám... Bylo zamračeno a mraky ležely přímo před náma... a fotit mlíko mi nepřišlo jako dobrej nápad...
Cestou zpět k autu nás chytil další déšť... Bylo mi hůř a hůř... Dan chtěl jet zpět, ale já to zamítla... poslední zastávkou byl vodopád McKenzie Falls...
Při návratu na parkoviště jsme si nemohli nechat ujít Kookabuří modelky... To jsou ti roztomilí ptáčci sedící na plotu mezi těma dvěma klukama, co si je fotili...
Tak jsme se vyměnili... Jsou velmi roztomilí, ale neuvěřitelně hluční!!! Neumíte si předtavit kravál, co dokáže tenhle malej pták vyprodukovat...
Kačenka se třema Kookaburrama. Když vidíte ty jejich zobáky ze vzdálenosti 30cm, máte strach...
Pak nám ulítly na větvičku...
Víc zvířátek :-))) Klokani pasoucí se u příjezdové cesty do motelu.
No a tihle se přišli napást k večeru za motel.
Na večeři jsme zašli do místní restaurace. Všichni tam seděli jen tak v tričkách, ale já byla pořád stejně nabalená jako na výletě. Ani tu vestu jsem si nesundala...
Když jsme přišli do motelu, dala jsem si poslední paralen, horkou sprchu, Dan mi uvařil čtyři hrnky čaje a padla jsem za vlast.
