Kači v Austrálii: 14.-21.5. - San Francisco, USA

Protože mě vyhodili z práce, rozhodla jsem se, že pojedu s Danem do San Francisca. On měl už několik měsíců naplánovanou Google konferenci a tak jsem si musela jsem si musela jen zaplatit latenku a jeli jsme. 13ti hodinová cesta letadlem byla úmorná. Především kvůli debilně nastavené klimatizaci.

Přiletěli jsme v osm hodin ráno, hodili kufry do hotelu a vyrazili na obhlídku města. Časový posun byl dost drsný. Ale musela jsem vydržet nespat, jinak bych se z toho nedostala. San Francisco bylo ten den krásně slunečné, ale studené. Tady výhled na Bay Bridge. Tohle je asi jen čtvrtina celého mostu.

Zaplatili jsme si vlezné na Coit Tower. Odtud jsme měli město jako na dlani.

Alcatraz v oparu.

A tuhle určitě všichni znáte. Lombard Street. Ještě mám další a lepší fotky.

Pohled na city.

Další ikona San Francisca - Golden Gate Bridge.

Lombard street.

Každý tudy chce projet. Bude to asi nejrušnější ulice ve městě. Pod a nad serpentýnama postávají lidi a fotí jak šílení. Včetně mě :-)

Ulice tu jsou hodně strmé. Pokud máte nějaký problém s brzdami rozhodně neodporučuju parkovat!

Strojovna proslulých tramvají. Je to naprosto neuvěřitelný systém. V cetru města jsou myslím 4 různé linky. Tramvaje nejezdí na elektřinu, ale pod silnicí jsou tažena lana, která jsou poháněná obrovským generátorem. Tramvaj se lana zachytí a to jí uvede do pohybu. Každou tramvaj musí obsluhovat 2 lidi. Jeden pomáhá brzdit, druhý se připojuje aodpojuje od lana.

No a tady máte tramvajku. Buď můžete sedět uvnitř nebo viset zvenčí!

Kousek odtud jsme bydleli.

Strmé ulice San Francisca.

Zašli jsme do knihkupectví. Dan si hledal nějaké svoje nesmysly, já si našla velmi poučnou literaturu. 1001 pivo které musíte ochutnat než umřete.

Naše pivo z Redoaku! V té knížce jsou tři naše piva :-) Holt pracuju v neoceňovanějším pivovaru Austrálie, tak se není čemu divit!

No a samozřejmě že tam byla i piva česká. A copak to tu máme??? Svijanský Rytíř. Není nad dobře vychlazené Svijanky :-)))

Další den jsme vyrazili na Alcatraz. Nejznámější vězení na světě. Aby tomu bylo dodáno na dramatičnosti, bylo neuvěřitelně hnusně a zima! Mě se přes noc udělalo špatně. No proč ne, když už někam jedu, tak přece musím onemocnět!

Uvítal nás nejmladší dozorce, který kdy na Alcatrazu pracoval. myslím, že mu teď bylo něco přes sedmdesát.

A jak taková prohlídka probíhá? Je tu udělaný hlavní okruh, po kterém se pohybujete s audioprůvodcem, jinak se po ostrově můžete volně pohybovat sami.

Audioprůvodce je naprosto geniální. Říká vám historii Alcatrazu a je namluvený buď bývalými dozorci nebo bývalými vězni. Povídá vám příběhy a říká vám, kam máte jít. Že máte zatočit tam a v dálce jak vidíe tu tabuli na pravo se máte zastavit. Mezi tím vám něco povídají a vy pomalu jdete k té tabuli no a v momentě kdy k ní dojdete, vám to říká, že teď už byste měli být u té tabule. Geniální načasování a všechno!

Začínáme prohlídku. Sluchátka na uši a jde se!

Cely.

Tak tohle byl dvůr, kde mohli vězni na čerstvý vzduch.

Tzv. díra. Sem se dostali jen ti c něco provedli a museli být izolování. Díra byla v bloku pro nejhorší vězně. Okna nebyla pořádně izolovaná a byla tu hrozná kosa. Do sluchátek nám zaznělo, že tu byla zima vždycky. Nejhorší prý pro vězně bylo slyšet veselice, které se odehrávali v San Franciscu třeba na silvestra. Vítr přinášel veselící se lidské hlasy až sem. Bylo to prý hrozné slyšet a vidět svobodu tak blízko a přitom tu být zavřený.

Cely nebyly holé, jak ta první. Vězni mohli malovat, hrát na instrumenty.

Hlavní vězeňský blok. Co mě fascinovalo na calé prohlídce Alcatrazu je to ticho. Ačkoliv se tu pohybují stovky lidí najednou, je tu nemocniční ticho. Když se zastavíte a sundáte si sluchátka, jediné co uslyšíte je šoupání nohou stovek lidí po betonové podlaze a sem tam nějakou tlumenou konverzaci. Byl to neuvěřitelný zážitek!

Jojo, fakt jsem tam byla :-)

Zima kurňa, zima!

Lombard street.

U přístavních mol, jednoho z nejnavštěvovanějších turistických míst, je spousta pouličních umělců, malířů, živých soch. Tahle partička anglických "cirkusáků" studovala akrobacii na místní škole a po víkendech si tu přiidělávala. Byli naprosto geniální a bezprostřesní. Jejich schopnost improvizace byla na velmi vyské úrovni.

Jedna slečna v první řadě například telefonovala. To se nelíbilo jednomu z nich. Vzal jí telefon a popovídal si s její maminkou. Vysvětlil jí, že její dcera se zrovna účastní velké šou, na kterou bude vzpomínat celý život a že, jestli by byla tak hodná, by si to mohli všechno říct tak za patnáct minut až šou skončí. Pak potrestal slečnu tím, že musí mít zvednutou ruku po zbývající dobu představení, aby každý viděl, že se chovala nevhodně. To byl ovšem jen trik. Na další číslo totiž potřebvali dobrovolníka a hle, tady se nám hlásí nějaká slečna :-) Byli fakt zábavní. jejich schopnost komunikace s publikem byla excelentní.

Tohle číslo bylo velmi impresivní.

Pier 39. Kdysi tu parkovali lodě. Teď tu jsou tuleni. Ještě před deseti lety vyvalovaly svá těla pod Golden Geat Bridgem, pak se, nikdo neví proč, přestěhovali sem. V závislosti na sezoně jich tu je buď jen pár nebo jsou všechna plovoucí mola pokryta jejich rybinou páchnoucími těly.

Následující den (v neděli) jsme se rozhodli navštívit Alamo Square. Náměstíčko s typickými viktoriánskými domky. To sme ovšem nevěděli, že se tu koná nějaký "fun run". Běh na podporu čehosi, kterého se účastní jak seriózní běžci, tak i lidé v kostýmech a na alegorických vozech. Protože Alamo Square je blízko místní univerzity, bydlí tu mnoho studentů. A podle toho to tu taky vypadalo. Na fotce to není vidět, ale všude kolem mě byl bordel! Flašky, papíry, opilí studenti... No ale přejme jim to! :-)

V Golden Gate Parku jsme narazili na davy.

Protože počasí nebylo nijak hrozné, chtěli jsme zkusit dojít až ke Golden Gate Bridge. A pak jsme se k němu dostali.

Nebe bylo pořád zatažené, takže s kvalitou fotek to není nijak valné.

Jojo, byli jsme tam spolu.

Rozhodli jsme se, že teda vopravdu dojdeme až k němu.

Blížíme se!

Už jsme tam.

Very impressive.

No a pak nás napadnul ten blbej nápad, že ho přejdeme a že dojdeme až do jednoho městečka za ním, odkud se svezeme stajektem zpět do city.

Masivní!

Pohled z druhé strany.

Díky mému nadprůměrnému orientačnímu smyslu jsme došli až do mětečka Sausalito. Takové hezké malebné a klidné městečko co by kamenem dohodil od San Francisca.

Poslední trajekt se nám povedlo stihnout! Sbohem Sausalito.

Golden Gate Bridge ze zátoky.

V pondělí jsme měli naplánováno navštívit dvě z deseti nejlepších univerzit na světě. Berkeley a Stanford.
Tohle knihovna v Berkeley. Areál samotný nebyl zrvna fotogenický, tak jsem nefotila. Krom toho bylo na obloze mlíko a v takových podmínkách stojí fotky za prd.

A tady jsme se přesunuli do Stanfordu. Nádherný kampus!

A co mě překvapilo nejvíc, že tu mají sochy Augusta Rodina! Hned jsem si vzpoměla, jak sme byli v Paříži ;-)

Kapličku nechala vystavět paní Stanfordoá, když její manžel zemřel.

Nádvoří u kapličky.

No tak dobře, není to zrovna kaplička ale spíš plnohodnotný kostel.

Jo nemusí to být špatný tady studovat.

V úterý měl Dan konferenci a já si zaplatila výlet do Yosemite National Parku. Bohužel mi den předtím došel paralen, tak jsem jela s horečkou 38.5 °C. Ale rohodně to za to stálo. Dechberoucí výhledy!

Na to, že mi bylo fakt mizerně nevypadám blbě :-)

Protože bylo jaro, vodopády měly vody až až. Dočetla jsem se totiž, že v létě některé vodopády vysychají.

Samofotka udělaná ze šutru.

To je panečku zelená!

Potřebují tyhle fotky vůbec komentář?

Spadané jehličí bylo krásně měkké a vonělo domovem!

Tohle by snad měl být nejvyšší vodopád na severní polokouli. Je rozdělený do 3 kaskád, má něco přes 700metrů a je zhruba 13krát větší než Niagárské vodopády. Taky je 5. nejvyšší na světě.

The Half Dome ypadá jako rozpůlená kopule dómu. Na jeho vršku byl ještě sníh.

Ach ta zelená a modrá!

Opět Yosemitee Faterfall.

V plánu měl být i výlet na obří sekvoje. Jenže se tam ještě držel sníh a tak se jelo zpět do San Francisca. Po cestě jsme viděli i medvěda černého. Byl takovej roztomilej kulišák!

když se pořádně podíváte do horní třetiny této fotky, tak na jednom ze stromů je takovej černej flek. Méďa Béďa nám vylezl na strom! A to celkem vysoko.

Maximální přiblížení. Méďa Béďa hovící si na stromě.

Na cestě zpět jsme se zastavili v půlce Bay Bridge na treasure Islandu, odkud je překrásný výhled na noční San Francisco. Foceno s různou dobou expozice a na různé režimy.

Ve středu mi bylo samozřejmě ještě hůř. Zůstala jsem v posteli až do oběda a jediné co mě vytáhlo ven bylo nádherné počasí. Chtěla jsem si vyfotit Golden Gate bridge s modrou oblohou na pozadí. Tak jsem si koupila lístek na autobus a vyjela. S jedním přestupem jsem se dostala až na úpatí mostu.

Fakt jsem tam byla :-)

Z mostu jsem se přesunula pomocí neplatného lístku do města a udělala si fotky Lombard street zalité sluncem.

A jako vždycky, bylo tam lidí jak psů.

Následně jsem se přesunula k molům, abych mohla vyfotit Alcatraz s modrým nebem.

No a pak jsem se kochala na Pier 41 válícíma se rybinou srdícíma tuleněma.

Hlava na halvě, ploutev na ploutvi.

Následující den byl pro nás poslední. Chtěli jsme se ještě naposledy kouknout na Pier 41, ale hlavně se svézt legendární tramvají!

Prostě se jezdí kde se dá. Nad i pod.

Máte to tam napsaný i s šipkou co to je!

Alcatraz ve slunci se zamračenou oblohou.

Pekárna na jednom z mol. Je tam velká výkladní skříň, kde vám před očima umotají chleba ve tvaru želvy, a taky je tam knoflík a mikrofon, takže se můžete pekařů na cokoliv zeptat. Jak vidíte paní má na tričku připnutý mikrofon a tak se vám dostane i odpovědi :-)

Je libo chléb ve tvaru medvěda, želvy, krokodýla, humra, či kraba?

Ovšem svezení tramvají vypadalo zpočátku poměrně beznadějně. Je to přeci jen jedna z největších turistických atrakcí v San Franciscu. Na počáteční stanici byla fronta tak na hodinu. Tak jsme se rozhodli, že zkusíme naskočit další zastávku. Koupili jsme lístek a místo se pro nás našlo hned v první tramvaji a hned z venku na stojáka! Takže jsme mohli pěkně vlát ve vzduchu!