VYDRŽ PRŤKA, VYDRŽ!!!
.

COMPLETION IN PROGRESS.

Please be patient. Ta
Ráda bych všechny čtenáře upozornila, že se již od počátku května 2011 v Austrálii nenacházím. V tuto chvíli se snažím doplnit své zážitky a dostane se i na praktické rady :-)
Ať už patříte k mé rodině, kamarádům, přátelům, známým či neznámým...


(-: ...VÍTEJTE... :-)

Cesty života jsou nepředvídatelné a nevyzpytatelné. Mé kroky teď míří do míst, kde se žije "hlavou dolů", a tak zakládám tento blog, abych mohla informovat ty, které tu opustím, jak se mi v Klokanově daří, nedaří, co mě trápí a co mě dělá potěšení.

Prosím všechny návštěvníky o shovívavost... Snad se mi podaří vést blog racionálně s určitou posloupností a nádechem jakéhosi řádu (či neřádu) :-)

Pokud by někdo i přes to pociťoval potřebu mě kontaktovat osobně, nechť tak učiní na adrese: catchi@centrum.cz

...

sobota 17. července 2010

Výletění po Čechách

Den po tom, co jsme přijeli z Ticina jsme jeli do Zurichu, kde jsme si půjčili auto a zamířili do Čech. V plánu bylo kolem osmé večer dojet do Českého Krumlova a tam se ubytovat v penzionu Maštal na Náměstí Svornosti. Bohužel jsme přijeli až kolem deváté a najít někoho s klíčema, kdo by nás ubytoval, bylo složité. Obzvlášť když se všichni tváří, že je obtěžujete. Ksichti jedni! Tohle je snad jediná věc, kterou na Čechách opravdu nesnáším. Úroveň jednání lidí je nízká. Když tu práci dělat nechceš a obtěžuje tě, ta jí nedělej! Nemám potřebu se těmahle kyselýma ksichtama dohadovat. Chjo... Nicméně jsme se ubytovali a další den ráno vyrazili na zámek a do města.
V hradním příkopu měl "medvědi" :-)
  V hradní věži.
 

 
Pohled na jelení lávku...
Pohled na kostel a okolí z Rybářské ulice.
V Rybářské ulici (ta, kde jsme při focení téhle fotky stáli) jsme nakonec i povečeřeli. Dali jsme si čerstvou rybičku a byla moc dobrá. I obsluha byla přívětivá, takže jsme si to užili.
Po véče jsme šli Rybářskou ulicí až k Jelení lávce.
Následující den jsme museli do Prahy. Času jsme bohužel na to naše cestování moc neměli. Vlastně jen tři dny, tak jsme to museli udělat po japonsku....

Cestou jsme se stavili na Hluboké.

 Měli tu výstavu o chátrajících českých památkách, především hradech. Je jich spousta.bylo t poměrně smutné.
 
Do Prahy jsme dorazili po poledni. Ubytovali jsme se v levném hotelu na Proseku (z větší části to fungovalo jako ubytovna než hotel, ale na přespání stačilo).


Pak jsme vyrazili na krátkou obhlídku centra.

 

 
Odpoledne jsme se sešli s Táňou, zašli společně na jídlo a pak nás protáhla na Letnou, odkud jsme se zadem dostali až na hrad. To už ale byla tma. I tak ale byla krásná atmoška.



Další den jsme jsme se do centra ještě vrátili, abysme si mohli projít hrad i za světla. Odpoledne jsme vyrazili do Liberce, kde následoval další program. Samozřejmě nesměl chybět výlet na Ještěd.

Tady Táňa s Danem vychází od lanovky.
S rodinkou.
Pohled na rodnou hroudu.
Zkoumáme mapisko.
Dana jsem samozřejmě vzala i do centra a prošli jsme se k zologický zahradě.

Bohužel jsme mohli strávit v Liberci jen jeden den. Následující den ráno musel Dan odjet zpátky do Švýcarska, odkud letěl zpět do práce do Singapuru.

Žádné komentáře:

Okomentovat

Google Website Translator Gadget