Na kolech v jižních Čechách

S rodinkou jsme si naplánovali prodloužený víkend na jihu Čech. Ubytování jsme měli v karavanu v kampu Pískovna u Tuště. Byl velký a prostorný a na přespání v něm bylo místa pro čtyři habakuk.

Hned po prvních pár kilometrech jsme prostě museli na borůvky!

Ale nepřijeli jsme se flákat, ale jezdit. Tohle byla výprava do mezinárodních vod. Malý Londýn, Velký Londýn, New York, Bosna a i do sousedního Rakouska jsme se ten den podívali.

Trocha bloudění, jenže co mám dělat, když ta mapa nebyla dostatečně podrobná. Nic tak závratnáho se nestalo. Prostě jsme se pár mětrů vrátili na normální cestu a pak už nezabloudili.

Jako odměna po dramtickém dni byla polífka, Kofola a pivo :-)

Tánička se nám bohužel během jízdy kochala a narazila do zastavší maminky. Spadla parakotoulem přímodo prostřed silnice, kde v tu dobu naštěstí nic nejelo! Modřiny měla obří, zlomeniny žádný!

Prostě jedete 5km rovně. V Austrálii můžete jet rovně i přes 100km.

Zase jsme narazili na něco k jídlu. Tentokrát moje nejoblíbenější - maliny :-)

Mooooc dobrý byly!

Táňa na malinách.

No nejsou ty naše vesničky hezký! Takový střediskový... :-)

Úplnou náhodou jsme narazili na vesnické muzeum v Kojákovicích. To sídlí v bývalé škole a my zrovna narazili na jednoho z místních nadšenců, který nám za pár kaček udělal podrobný, asi dvou hodinový, výklad. 

Jó, to jsme ještě měli móře!

Funkční byly! Táta tam našel typ, ve kterým ho vozívala babička. I kočárky pro panenky tam měli.

A spoustu dobových věcí. Ve všech těhle botech někdo chodil, něčí byly...

A tak se lidi oblíkali.

Lodní kufr. Byl opravdu lodní. Lidi si ho brali na cestu do USA a Kanady. Součástí expozice je i velká sbírka listin emigrantů z tamního kraje. Na začátku 20.století, totiž bylo moc lidí, ale málo práce, tak se spousta našich krajanů rozhodla emigrovat. Někteří se po několika desetiletích snažili dopátrat své kořeny, mnoho jejich vzdálených příbuzných ale nemělo zájem o nich slyšet. To je poměrně smutné, pro nás čecháčky, ale typické.

Večír jsme zahnali žízeň Plzničkou :-)

A Tánička se nám začala pěkně vybarvovat.

Spanív jídelním prostoru.

Naši spali na postýlce.

Aj satelitní telka tam byla! A pohled na jídelní kout, když slouží svému účelu.

Odjééééézd!