VYDRŽ PRŤKA, VYDRŽ!!!
.

COMPLETION IN PROGRESS.

Please be patient. Ta
Ráda bych všechny čtenáře upozornila, že se již od počátku května 2011 v Austrálii nenacházím. V tuto chvíli se snažím doplnit své zážitky a dostane se i na praktické rady :-)
Ať už patříte k mé rodině, kamarádům, přátelům, známým či neznámým...


(-: ...VÍTEJTE... :-)

Cesty života jsou nepředvídatelné a nevyzpytatelné. Mé kroky teď míří do míst, kde se žije "hlavou dolů", a tak zakládám tento blog, abych mohla informovat ty, které tu opustím, jak se mi v Klokanově daří, nedaří, co mě trápí a co mě dělá potěšení.

Prosím všechny návštěvníky o shovívavost... Snad se mi podaří vést blog racionálně s určitou posloupností a nádechem jakéhosi řádu (či neřádu) :-)

Pokud by někdo i přes to pociťoval potřebu mě kontaktovat osobně, nechť tak učiní na adrese: catchi@centrum.cz

...

úterý 6. dubna 2010

4.4. - Podruhé v Taronga ZOO - narodilo se další slůně

10. března 2010 se v Taronga Zoo narodilo další slůně. Několik dní před jeho očekávaným příchodem na svět, se však lékaři domnívali, že slůně se narodí mrtvé. Ostatní slonice o něj totiž přestali jevit zájem a i lékařské přístroje ukazovaly, že slůněti nebije srdce. Když se ale 10. března narodilo, bylo živé. Lékaři po té vydali prohlášení, že slůně s největší pravděpodobností upadlo do komatu a tím zmátlo jak matku přírodu, tak techniku. Každým dnem slůně sílilo a teď je z nej miláček návštěvníků. Dostal jméno Pathi Harn, což znamená "zázrak". Znovu jsme se tedy vydali do Zoo. Počasí nevypadalo zrovna příznivě, ale neodradilo nás ani další víkendové nadšence.

Pohled na město z trajektu.

Samozřejmě jsem se musela jít nejprve kouknout na koaly. Opět jedna spící poloha do sbírky.

Tak takový výhled mají žirafy. Harbour Bridge.

...a město.

Naše výprava. Zleva: Dan, Justin, David, Jo a Lisa.

A tady ho máte. Je loskošnej :-)

Tohle je starší slůně Luk Chai, což znamená "syn".

Pathi Harn.


Ještě mu moc nešlo ovládat chobot. Tu trávu honil po zemi několik minut, než se mu jí podařilo uchopit...

... a zbaštit :-)

Povedli se mi, ale o chvilku později a mám tam jen jednoho. Takže v levo Pathi Harn a v pravo Luk Chai.

Pathi Harn s tetou. Původně jsme si mysleli, že je s mamkou, ale ta si ho pak přišla vyzvednout.

Mohla bych tam strávit mnohem víc času, ale museli jsme pokračovat. Tady horské kozy.

A naše oblíbené surikaty. Vždycky tam najdete neuvěřitelné polohy. Tady si jedna z nich ustlala na dvou svých kamarádech.

Tomu v levo zase chybí v jedné tlapce ovladač od televize a v druhé plechovka od piva.

Celý den jsme si moc užili a viděla jsme dokonce i ptakopyska. Je to jen takové maličké zvířátko...

Na večeři jsme zašli do horpody The Oaks, dali si pizzu, která byla mimochodem nic moc, rozešli se s ostatními a s Justinem a Jo jeli autobusem na Manly, kde jsme ještě dali pár piv a pak hurá trajektem do centra pak domů.

úterý 30. března 2010

28.3. - Víkend na Davidově Hausebootu

Nejdřív vysvětlím kdo je David. Jak jsem psala o práci v kavárně v Double Bay, tak tu jsem dostatala a vykonávala. Už od prvního dne jsme měli poměrně dost zákazníků, páč tahle kavárna tam byla už třicet let před tím a lidi se vraceli a říkali nám, jak sem chodili jako malé děti... Mnoho z nich se vracelo každý den a to byl i Davidův případ. Ne, že by byl tak starej, ale chodil tam, protože znal majitele a pár manažerů. Přicházel vždycky s border koliíí (to je psí rasa prosim) Lucy. Neuvěřitelně chytrá fenka, přes kterou jsme se spolu začli bavit. Stali se z nás kamarádi. Jednou za mnou přišel do Redoaku i s kamarádem Rayem (toho jsem znala taky z kavárny). Dali jsme i s Kašou pár piv a pak se přesunuli do klubové čtvrti KingsCross. Náš manažer s Redoaku, Simon, měl o nás trochu strach. Rozumějte- David a Ray mají Security Agency v Double Bay. Mají na starosti všechny ty drahé butiky, převozy peněz, hlídají soukromé objekty a dělají i osobní strážce. Takže to nejsou žádná párátka. Jsou to obrovský chlapy (David má ještě k tomu maorské předky-viděli jste někdy Novozélandské rugby?To jsou pane chlapy jak hory!) a ještě to dohánějí v posilovně. Krom toho přišli celý v černym, jen ty zlatý šperky se na nich blištily, takže vypadali jak Kmotr a jeho pravá ruka. Kvůli tomu měl o nás Simon otcovskou starost :-) Občas jsme s Davidem zašli spolu na jídlo a on mě pořád zval na loď. Tak jsme nakonec s Kašou našly víkend, kdy se to dalo uskutečnit a vyjeli.

Chtěli jsme se vyhnout ranní zácpě směrem na sever od Sydney, tak jsme vyráželi opravdu brzo a až na jedno naprosto nesmyslné popojíždění kvůli úpravě silnice jsme dojeli v pořádku a hladce. Zastavili jsme se ještě na nákup, všechno nandali do lodičky a nalodili se směrem hausboot. Tady David, Kaša a Lucy.

 Kaša s Lucy.

Bohužel nemám fotku lodi, na to jsem nějak zapoměla... no je to několikatunová betonová loď, která nikam nejezdí, jen sedí na jednom místě připoutána čtyřmi dvoutunovými betonovými bloky ke dnu zálivu. Má jedno patro nad vodou, jedno pod vodou a na střeše je prostor pro slunění s lehátkama. Vybalili jsme a rovnou jsme šplhaly na střechu. David nám přinesl vychlazené pívečko. Světlé bylo ukrajinské (velmi dobré) a pak jsme si pěkně užívali na tmavém českém kozlíku :-)))

Kaša na lehátku s pívečkem a mobilem.

Otevírání piva po slovansku-když nemáš otvírák, použij, co je poruce-třeba konstrukci lehátka :-)

Tohle bylo taky moc dobrý - Capriosca. Vodka s limetovou štávou a cukrem. Mňam.

Bylo nádherné počasí, jako by se vrátilo léto. Tak došlo i na plavání. Mimochodem Lucy miluje vodu. Jakmile jsme jí vylovili, hned se přesunula na své místo,odkud skáče z lodi do vody a čekala na povel ke skoku. Dokáže několik desítek minut jen tak plavat kolem lodi. Občas si doplave na břeh, aby si došla na záchod, pak sedí u břehu napůl ve vodě a kouká na vodní ptáky, pak si jde zaplavat a když chce zpátky na loď, tak si zaštěká. Tady s Kašou plavaly kolem lodi.

Černobílé fotečky z boků lodi. No kdybyste vyměnili za trávník, byla by to hezká chajdička :-)

To na konci jsem já.

Mořská pana Kaša.

No a jelikož já mám strach z hluboké vody, využila jsem místní nafukovací lehátko. Lucy se za mnou pořád snažila vydrápat, tak jsem jí pomohla a pak jsme se vozily kolem lodi spolu.

Když jsme už měli dost sluníčka a začal nás přepadat hlad (žízeň jsme neměli :-D), začali jsme připravovat večeři. Naložili jsme stejky a kuřátko, udělali salátek, nakrájeli zeleninku na gril a začali debužírovat.


Večer přijel i Ray, tak jsme měli o sradu postaráno.

Kaša ráno zkoušela své rybářské umění.

Já upekla bábovku.

No a i další den měl stejný scénář... Kozlík a opalování.



I já jsem si zkusila otevřít flašku o lehátko a povedlo se hned na první pokus.

No a jelikož jsme měli jen dvě lehátka a tři osoby, udělala jsem si pohodnlí na zemi.

Ray nám ukázal skok ze střechy...

Lucy byla celá šťastná, že může zase do vody...

A pak jsme si to všichni čtyři plavali kolem a kolem...

Lucy to měla nejlepší, páč se pořád jen vozila.

Pohled ze střechy na záliv.

A takhle to vypadalo na střeše...

Tady jsme s Lucy krmily rybičky.

A vnitřek lodi.


Tahle část je pod vodou...

Spaly jsme s Kašou v ložnici.

Západ slunce ze střechy...

...poslední foto u Davidovy motorky. Chtěl fotku všech přítomných žen, tak jsme mu udělaly radost.

Domů jsme se vezly autem s Rayem.

Google Website Translator Gadget