Na festival jsem se vydala s Danem a měli jsme sraz s Kašou(kamarádkou z práce).
Festival měl 4 hlavní části: The Latin Qarter (latinskou čtvrť), The Continent (kontinent), Te Orient (orient) a The Oasis (oázu). V každé z těchto částí jste mohli najít kávu, čaje a koření pocházející z daných oblastí.
Tohle je Latinská část.


Kaša s Danem.

Přišli jsme sice až po dvanácté, ale lidí začalo přibývat až kolem jedné hodiny.

Ne, nenaučila jsem se pít kávu. To je horká čokoláda :-)

Můj drahouš.

Jahůdky... Ty už byly v části nazývající se Kontinent. A co že s nima dělali na festivalu kávy?

Namáčeli je do rozpuštěné mléčné čokolády... Mňam!!!

Nevim přesně, odkud tyhle placky pocházejí. myslím, že je to Portugalsko. Plnili je mletým masem se špenátem a sýrem nebo jen špenátem a sýrem.

Tohle jsou myslím holandské pofertjes (či tak nějak). Malé lívanečky podávané na sladko s jahodama, javorovým sirupem nebo karamelem, možnost přidal i šlehačku.

Německý wurstík.

Australský kůň...

...druhý.

To je ale lidu!

No neodolali jsme. Jedny pofertjes se vším jsme si koupit museli!


Tohle se můžete naučit ve školách pro baristy. Barista je člověk, jehož jedinou pracovní náplní je dělání kávy. Ono je těch způsobu několik a naučit se dělat dobrou kávu trvá několik měsíců. Já do žádné školy nechodila, ale naučila jsem se to. Teď dělám jedny z nejlepších kafí u nás v restauraci. Náš manažer mi říká, že jsem lepší než on, jen musím zdokonalit můj time management (časové rozvržení jednotlivých úkonů). Ono není jednoduché udělat 5 různých druhů káv pro jeden stůl tak, aby dorazily pokud možno najednou, všechny horké a s načechranou mléčnou pěnou.
Abych se vrátila k těm školám... měly tam vystavené tyhle obrázky, jak dělat různé obrazce do kávové pěny... Tak tyhle srdíčka už ovládám levou zadní!

Tohle jsem ještě nezkusila.

Bez problémů...

Existuje mnohem větší množství obrázků. Třeba jedno velké srdce, různé lístky a podobně, ale ty už jsou mnohem těžší. Teda až no to srdce...To totiž zvládám taky.
Lidi, lidi, lidi...

Harbour bridge.

"Nějaký" šťastný párek.

Cikánský karavan s muzikanty. Jak mají hezky stylově zakrytou tu pneumatiku :-)

Okýnko.

Pro ty kteří neví. Sydney Opera House.

To je ale kytice, co? Udělaná z jahod v různých druzích čokolády.

Dala bych si...

Naše trojka v části Orient.

Tady už jdeme do Oázy. Jízda na velbloudu? 5 babek. Chtěli jsme jít, ale když prošli kolem, měli jsme toho smradu akorát tak dost.

No nedali byste mu hubáka?! Že ne? Já taky ne!

Obrovský stan s hudbou.

Našli jsme tu Carlose s Jemmou.

Břišní tanečnice. Byly dobré!

I babičky přiložily ruce k dílu. To jsou zase ty portugalské placky. Fronta na ně čítala asi 40 lidí. Konstatně. Jestli byla jeden čas o 10 lidí kratší? Snad, ale to se tam hned všichni nahrnuli... Frontu jsme si vystáli a moc si na plackách pochutnali.

Zpět v části Orient. Japonští bubeníci.

Když jsme procházeli zpátky částí Kontinent, v cikánském karavanu bylo zrovna vystoupení. Ta měla ale hlas!

A když se všichni rozparádili, karavan se rozparádil s nima. Až jsme se báli, že ho rozbijou. Byla to totiž jeho premiéra, jak jsme se posléze dověděli. I muzikanti byli rádi, že vydržel :-)

Pak jsme zašli na pivko do Opera Baru a po západu slunce se rozutekli domů. My šli s Danem přes Hyde Park, kde žijí Oposumové. Potkáte je tam každý večer. Buď cupitají po trávě, nebo koukejte do prvního rozvětvení stromů.


S Danem.




Jsou hezcí, ne?