První návštěva Taronga Zoo a slůně Luk Chai (20.2.2010)

Tuhle návštěvu jsme plánovali už několik týdnů, ale když jsme asi tak před 4 týdny chtěli jít, lilo jak z konve. Nakonec se na nás ale štěstí usmálo a my se vypravili do Taronga Zoo podívat se na nové slůně, kterého byly po jeho narození plné noviny. Zoo je naproti centru přes Sydney Harbour a nejlepší je jet trajektem. Ten vás vyhodí u lanovky, kterou se dostanete k hlavnímu vstupu Zoo (těch vstupů mají několik). Tohle výhled na centrum od lanovky.

Hned na začátku je "výběh" koal. Tyovšem jako vždy chrní ve větvích a moc neběhají.

Nicméně já se na ně dokážu dívat i půl hodiny.

Opět bylo k vidění několik spících poloh.

Prošli jsme západní část zoo, ale protože většinu zvířat jsem viděla u nás nebo v Singapuru, nefotila jsem je. Nechávala jsem si místo na Luk Chaie. A ten byl naprosto bombastickej. Chlupatá hlavička, ještě trošku nemotorný chobot, roztomilé pobíhání a hraní si s hračkami.

Je prostě maličkej.

Chlupatej.

Roztomilej a žíznivej.

Tady bych mohla stát hodinu!

Dan zkouší jak slyší fenek.

Z hlediště ptačí show je nádherný výhledna město.

Tohle byl další zážitek. Koupající se dospělá slonice.

Plavala si ve vodním příkopu, potápěla se celá i s hlavou a chobotem, že ani jedna její část nebyla vidět.

Byla naprosto skvělá. Mám několik jejích videí.

Bohužel jsme se museli kolem druhé vrátit, protože mě čekala šichta v Redoaku. Fotečka opery z trajektu.

Nedělní grilování u nás doma (7.2.2010)

Hned po ránu jsme s Danem zajeli na rybí trhy do města. Chtěli jsme nakoupit čerstvé mořské plody - lososa a krevety.

Překvapilo mě, kolik ta hned po ránu bylo lidí.

Trhy se zkládají z obchodů jednotlivých společností a ceny nejsou významě odlišné od těch, které najdete v normálních supermarketech.

Krevetky čerstvé, vařené, loupané, neloupané i s ocásky.

To musel být panečku macek. Jen ta hlava musí vážit víc než náš Diček!

Přístaviště hned vedle...

Kaša, Dan a já u nás doma.

Jo, Justin a Lisa. Kvůli dešti jsme nemohli být na balkóně a tak jsme provizorně nacpali doprostřed našeho minibytu velký stůl z balkónu a vymysleli provizorní sezení.

Jedlo se, pilo a veselilo. A kdo má dobré oči, najde na gauči Fíčka :-)

Kaša přišla i s kamarádkou Aniou. Za ní je "moje" skříň, Danův pracovní stůl a v pravo naše postýlka :-)

Mimochodem ta část balkónu, která je tu vidět naní ani jeho polovina. Máme ho kolem dokola a z jedné jeho půlky by se lehce dala udělat další místnost. No co, zase jeden australský architekt nemyslel mozkem... To je tu poměrně normální...